§ 13 Zákon o národohospodářském plánování – TVORBA, OBSAH A VÝSTUPY STÁTNÍCH PLÁNŮ

§ 13 TVORBA, OBSAH A VÝSTUPY STÁTNÍCH PLÁNŮ (1) Základní metodou tvorby státních plánů, především dlouhodobých výhledů, je ověřování a výběr nejefektivnějších směrů uspokojování potřeb společnosti a tomu odpovídajícího rozvoje ekonomiky a její struktury. (2) Optimalizace tvorby státních plánů vyúsťuje do stanovení vývoje hodnotových nástrojů s cílem zdokonalovat socialistické zbožně peněžní vztahy a účinně je využívat ke zvyšování kvality, potřebného množství a struktury užitných hodnot. Z této optimalizace vyplývají rovněž výstupy státních plánů vůči jednotlivým ústředním orgánům, národním výborům a socialistickým organizacím. (3) Optimalizaci tvorby státních plánů podle kritérií efektivnosti, rovnovážnosti a strukturálních bilancí provádí Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány za využívání prognostických prací, především Souhrnné prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, vypracované Československou akademií věd ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Dále se vychází z koncepce mezinárodní dělby práce, koncepcí rozvoje republik, odvětvových koncepcí rozvoje, které využívají rovněž dlouhodobé koncepce rozvoje socialistických organizací, a z mezinárodního srovnání stavu a vývoje ekonomiky. (4) K přípravě státních plánů slouží projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, v němž se ověřuje soulad hmotných proporcí připravovaných závazných výstupů státních plánů. Případy, kdy jsou obě organizace povinny dodavatelsko-odběratelské vztahy projednat, stanoví v rozsahu nutném k přípravě závazných výstupů státních plánů prováděcí předpis.