§ 11 Nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance – Doba, po kterou přísluší základní plat.

§ 11 Doba, po kterou přísluší základní plat. (1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru s výjimkou doby a) neomluvené nepřítomnosti v práci, b) neplaceného pracovního volna, c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si zaměstnanec nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí; lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny u zaměstnanců, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě, d) nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však zaměstnankyně ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci. (2) V odůvodněných případech může příslušný ústřední úřad povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.