§ 4 Vyhláška ministra zahraničních věcí o smluvních dokumentech k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií ze dne 12. října 1948 – DOPLNĚK

Vyhláška ministra zahraničních věcí o smluvních dokumentech k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií ze dne 12. října 1948 · 68/1970 Sb. · § 4 · Sociální zabezpečení
§ 4 DOPLNĚK Správní ujednání stanoví podmínky pro uplatnění minimálních důchodů podle zákonných předpisů obou států, pokud jde o důchody přiznané podle tohoto článku.“ Článek 10 Všeobecná úmluva se doplňuje článkem 19a) tohoto znění: „Článek 19a) Pro zjištění stupně pracovní neschopnosti v případě po sobě následujících pracovních úrazů, budou předchozí pracovní úrazy, jejichž odškodnění spadá nebo spadalo pod zákonné předpisy druhého Smluvního státu, posuzovány stejným způsobem jako úrazy podle zákonných předpisů, kterým poškozený podléhá.“ Článek 11 Odstavec 1 článku 28 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením: „Článek 28 Povinní plátci sociálních dávek podle této Úmluvy se zprošťují svého závazku platbou ve měně svého státu. Převody částek odpovídajících dávkám dlužným z jedné a z druhé strany se provádějí podle ustanovení Platební dohody platné v době převodu mezi Smluvními státy. Kurs přepočtu je dán oficiální paritou obou měn.“ (Ostatní beze změny.) Článek 12 Smluvní strany oznámí si navzájem schválení této Dodatkové úmluvy podle svých ústavních předpisů; Úmluva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce po dni posledního oznámení. Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu Československé socialistické republiky: Dr. V. Pithart v. r. Za vládu Francouzské republiky: Gilbert de Chambrun v. r. Soustava sociální bezpečnosti platná pro zaměstnance v dolech a závodech jim na roveň postavených. Československá vláda na jedné straně a francouzská vláda na straně druhé, berouce v úvahu, že je nutno upřesnit provádění ustanovení Dodatkové dohody ke Všeobecné úmluvě z 12. října 1948 mezi Československem a Francií o sociální bezpečnosti, berouce dále v úvahu, že je žádoucí uvést v soulad ustanovení Dodatkové dohody s příslušnými ustanoveními Všeobecné úmluvy, pozměněnými Dodatkovou úmluvou k této Všeobecné úmluvě, aby se vzal zřetel na změnu zákonných předpisů v obou státech, se dohodly na těchto doplňcích a změnách Dodatkové dohody ke Všeobecné úmluvě z 12. října 1948 mezi Československem a Francií o sociální bezpečnosti: Článek 1 Článek 5 Dodatkové dohody se doplňuje novým odstavcem 4 tohoto znění: „Správní ujednání stanoví podrobnosti o použití zákonných předpisů obou států o minimálních důchodech na důchody, vyměřované podle tohoto článku.“ Článek 2 Článek 9 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto ustanovením: „Pro uplatnění nároku na invalidní důchod je dobou, po kterou účastníkovi náleží nemocenské poskytované podle předpisu o nemocenském pojištění před vyměřením jeho důchodu, vždy doba stanovená zákonnými předpisy státu, v němž pracoval v době, kdy došlo k přerušení zaměstnání, po němž následovala invalidita.“ Článek 3 Odstavec 1 článku 10 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto ustanovením: „Důchod při hornické invaliditě, zavedený pro pracovníky v dolech, lze přiznat jen pojištěncům, kteří pracovali v dolech v době, kdy došlo k přerušení zaměstnání, po němž následovala invalidita, a kteří až do vyměření tohoto důchodu měli své bydliště ve státě povinném poskytovat dávky.“ Článek 4 Článek 12 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto ustanovením: „Byl-li účastník v době, kdy došlo k přerušení zaměstnání, po němž následovala invalidita, zaměstnán v jiném státě než ve státě, v němž má své sídlo nositel povinný poskytovat dávky, přihlíží se při stanovení výše invalidního důchodu k výdělku poskytovanému pracovníkům oné skupiny povolání, k níž účastník v té době patřil, ve státě, v němž má své sídlo nositel povinný poskytovat dávky.“ Článek 5 Odstavec 1 článku 14 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje těmito ustanoveními: „Jestliže po zastavení výplaty invalidního důchodu vznikne pojištěnci nárok nový, obnoví výplatu dávek nositel, který byl povinný poskytovat důchod původně přiznaný.“ „Jestliže po zastavení výplaty invalidního důchodu pojištěncův stav bude odůvodňovat přiznání nového invalidního důchodu, vyměří se tento nový důchod podle ustanovení článku 9 Dodatkové dohody.“ Článek 6 Smluvní strany si navzájem oznámí schválení tohoto Doplňku podle svých ústavních předpisů. Tento Doplněk vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce po dni posledního oznámení. Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu Československé socialistické republiky: Dr. V. Pithart v. r. Za vládu Francouzské republiky: Gilbert de Chambrun v. r. Vláda československá a vláda francouzská, berouce v úvahu, že doplňkový přídavek, zavedený ve Francii zákonem z 30. června 1956 v platném znění, je dávkou, která je poskytována bez placení jakýchkoliv příspěvků zúčastněných osob osobám starým bez dostatečných prostředků, a že tato dávka je poskytována podle zvláštních předpisů; berouce v úvahu výši starobních dávek, které v Československu požívají zaměstnanci, francouzští státní příslušníci; berouce v úvahu, že zákon z 2. srpna 1957 rozšířil poskytování tohoto přídavku na poživatele doživotních dávek invalidního pojištění; dohodly se na následujícím: 1. Českoslovenští státní příslušníci, kteří jsou příjemci starobního nebo invalidního důchodu podle francouzské soustavy pro zaměstnance v rámci právních předpisů uvedených v článku 2, § 1 bod 1 Všeobecné úmluvy z 12. října 1948 nebo právních předpisů o přídavku pro staré zaměstnance uvedených v Protokolu podepsaném téhož dne, mají nárok na doplňkový přídavek za podmínek stanovených pro francouzské státní příslušníky zákonem z 30. června 1956 v platném znění se zřetelem k pozdějším předpisům. 2. Doplňkový přídavek uvedený v předešlém odstavci přestane být poskytován československým státním příslušníkům, kteří se vystěhují z území metropolitní Francie. 3. Za účelem provedení předpisů o příjmech, obsažených v zákoně z 30. června 1956 v platném znění, poskytnou příslušné československé úřady francouzským institucím a úřadům, které poskytují doplňkový přídavek, svou pomoc pokud se týče: a) provádění šetření o příjmech, které má žadatel v Československu, zejména o doživotních dávkách poskytovaných podle československé soustavy sociálního zabezpečení, a provedou v důsledku toho veškeré šetření a zjištění za podmínek předepsaných v tomto směru československými právními předpisy sociálního zabezpečení; b) ocenění majetku, který v Československu vlastní; c) donucení, v případě potřeby, osob bydlících v Československu, které jsou povinny poskytovat výživu žadatelům, o něž se jedná. Žádosti podané za tím účelem francouzskými institucemi a úřady budou zaslány ústřednímu orgánu označenému československou vládou. 4. Smluvní strany si oznámí navzájem schválení tohoto Protokolu podle svých ústavních předpisů; Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni posledního oznámení. 5. Tento Protokol je uzavřen na dobu jednoho roku od nabytí platnosti. Bude mlčky obnoven z roku na rok, ledaže by byl vypovězen tři měsíce před uplynutím lhůty. Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu Československé socialistické republiky: Dr. V. Pithart v. r. Za vládu Francouzské republiky: Gilbert de Chambrun v. r. Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské republiky usilujíce o spolupráci v kulturní oblasti a o zajištění sociální ochrany příslušníků obou států studujících na území druhého státu se rozhodly přijmout tato opatření: Článek 1 Francouzská soustava sociálního zabezpečení studentů, obsažená v knize VI. oddíl 1. Kodexu sociálního zabezpečení je použitelná za týchž podmínek jako na studenty francouzské také na československé studenty studující ve Francii, kteří nejsou v této zemi ani sociálně pojištěni, ani nejsou rodinnými příslušníky pojištěnce. Článek 2 Československá soustava sociálního zabezpečení je použitelná za týchž podmínek jako na studenty československé také na studenty francouzské studující v Československu. Článek 3 Smluvní strany si navzájem oznámí, že byla splněna ústavní opatření nutná, aby tento Protokol nabyl účinnosti. Protokol nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po datu posledního oznámení. Článek 4 Tento Protokol je uzavřen na dobu jednoho roku od nabytí platnosti. Bude mlčky obnoven z roku na rok, ledaže by byl vypovězen tři měsíce před uplynutím lhůty. Bude-li tento Protokol vypovězen, zůstanou jeho ustanovení v platnosti pro získané nároky bez ohledu na omezující ustanovení, která by zavedly soustavy sociálního zabezpečení pro pobyt pojištěnce v cizině. Dodatková úmluva a Doplněk k Dodatkové dohodě podle svých článků 12 a 6 vstoupily v platnost dnem 1. února 1970, Protokol o doplňkovém přídavku a Protokol o soustavě sociálního pojištění podle ustanovení svého bodu 4 a článku 3 dnem 1. prosince 1969. České znění smluvních dokumentů se vyhlašuje současně. Sepsáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu Československé socialistické republiky: Dr. V. Pithart v. r. Za vládu Francouzské republiky: Gilbert de Chambrun v. r.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.