§ 19 Vyhláška o úplném znění vládního nařízení k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech
Vyhláška o úplném znění vládního nařízení k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech · 69/1953 Sb. · § 19 · Duševní vlastnictví
Stručně: Paragraf 19 stanoví, že pokud ústřední úřad zruší přijetí vynálezu, původce nebo dědic musí vrátit vyplacenou odměnu pouze tehdy, prokáže-li se, že v době nabídky vynálezu věděl o právu někoho jiného, které bránilo státu vynález využít.
§ 19
Odvolá-li příslušný ústřední úřad přijetí vynálezu (§ 22 zákona), je původce nebo dědic povinen vrátit vyplacenou odměnu, jen prokáže-li se, že mu v době nabídky bylo známo právo někoho jiného, které brání státu využít vynálezu.
Výklad
Stručně
Paragraf 19 stanoví, že pokud ústřední úřad zruší přijetí vynálezu, původce nebo dědic musí vrátit vyplacenou odměnu pouze tehdy, prokáže-li se, že v době nabídky vynálezu věděl o právu někoho jiného, které bránilo státu vynález využít.
Co to znamená v praxi
Původce nebo dědic nemusí automaticky vracet odměnu, pokud úřad zruší přijetí vynálezu.
Povinnost vrátit odměnu vzniká jen v případě, že původce (nebo dědic) jednal nepoctivě, tedy věděl o překážce využití vynálezu státem.
Důkazní břemeno ohledně vědomosti původce o právu třetí osoby leží na straně, která požaduje vrácení odměny.
Na co si dát pozor
Původce by měl být obezřetný a ověřit si, zda jeho vynález neporušuje práva třetích osob, než jej nabídne státu.
Pokud původce ví o existenci práv třetí osoby, která by mohla bránit využití vynálezu státem, měl by tuto skutečnost oznámit při nabídce vynálezu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.