§ 5 Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veterinární péči

§ 5 (1) Při posuzování zdravotní způsobilosti plemeníků a plemenic k inseminaci a přirozené plemenitbě hospodářských zvířat se z hlediska požadavků veterinární péče vychází zejména z toho, zda plemeníci a plemenice pocházejí od rodičů prostých závažných konstitučních a dědičných vad, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, a dále, jde-li o plemeníky, zda jsou zdraví, bez závažných konstitučních a dědičných vad a vlastností, ovlivňujících zdraví a užitkové vlastnosti, jde-li o plemenice, zda jsou bez závažných poruch zdravotního stavu a nejeví trvale závažné tvarové nebo funkční úchylky na pohlavním ústrojí a mléčné žláze. (2) K inseminaci se používá jen sperma mikrobiologicky nezávadné s předpokladem dobré oplozovací schopnosti. (3) V pochybnostech o zdravotním stavu plemeníka nebo plemenice je chovatel povinen dát zvíře vyšetřit veterinářem okresního veterinárního zařízení (dále jen „veterinář“). 9. § 7 odst. 3 zní: „(3) Ve velkochovech hospodářských zvířat musí být jednotlivé druhy, popřípadě i věkové skupiny zvířat ustájeny odděleně a provoz v nich uspořádán tak, aby do zařízení velkochovu neměla volný přístup zvířata jiného druhu.“ 10. § 7 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) V součinnosti s okresním veterinárním zařízením vypracovávají organizace, které chovají skot, prasata, ovce, koně, hrabavou a vodní drůbež, jakož i organizace, které zpracovávají potraviny a suroviny živočišného původu nebo průmyslově vyrábějí krmiva, vlastní pohotovostní plány pro případ vzniku velmi nebezpečné nákazy a dbají o jejich pravidelné prověřování a doplňování; předkládají je příslušným nákazovým komisím.“ 11. V § 9 odst. 3 písm. d) se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nebezpečné nebo velmi nebezpečné nákazy“. 12. V § 10 odst. 6 se slova „nebezpečnou nákazou“ nahrazují slovy „nebezpečnou nebo velmi nebezpečnou nákazou“. 13. § 11 zní: