§ 26 Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů – Účinnost

§ 26 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: RNDr. Ambrozek v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Sloupec A: celkové roční emise <= 50 kt CO2 Sloupec B: 50 kt CO2 < celkové roční emise <= 500 kt CO2 Sloupec C: celkové roční emise > 500 kt CO2 Aktivitní údajeVýhřevnostEmisní faktorÚdaje o složeníOxidační faktorKonverzní faktorDodatek/AktivitaABCABCABCABCABCABCB Spalovací procesySpalování (plynná, kapalná paliva)2a/2b3a/3b4a/4b2232a/2b2a/2b3n.a.n.a.n.a.111n.a.n.an.a.Spalování (tuhá paliva)12a/2b3a/3b2332a/2b33n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.Fléry233n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.Čištění spalin Uhličitany111n.an.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Sádra111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111C RafinerieHmotnostní bilance444111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.Regenerace katalyzátorů122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Koksování122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.Výroba vodíku122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.an.a.n.a.D Koksovací peceHmotnostní bilance333111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.Palivo jako produkt223223122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.E Pražení a slinováníHmotnostní bilance223111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.Spotřeba karbonátů112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111F Výroba železaHmotnostní bilance223111n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.Palivo jako vstup do procesu223223122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.G Výroba cementuUhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Výroba slinku12a/2b2a/2bn.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Kalcinace pecního prachu122n.a.n.a.n.a.122n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111H Výroba vápnaUhličitany112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Alkalické oxidy112n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111I Výroba sklaUhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Alkalické oxidy122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111J Výroba keramických výrobkůUhličitany122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Alkalické oxidy122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111Čištění spalin122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111K Výroba papíru a buničinyStandartní metoda122n.a.n.a.n.a.111n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.n.a.111 n.a. - nelze aplikovat Úrovně přesnosti uvedené v tabulce se použijí v případě technické a cenové proveditelnosti. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Měřící zařízeníMédia (skupenství)Oblast využitíRozsah typické nejistoty měřeníClonová měřicí traťPlynRůzné plyny± 1-3 %Měřidlo proleklého množství- Venturiho trubicePlynRůzné plyny± 1-3 %Magnetoinduktivní průtokoměrPlynZemní plyn/ různé plyny± 0,5-1,5 %Pístové průtočné měřidloPlynZemní plyn/ různé plyny± 1-3 %Turbínový plynoměrPlynZemní plyn/ různé plyny± 1-3 %Ultrazvukový průtokoměrKapalinaKapalná paliva± 1-2 %Magnetoinduktivní průtokoměrKapalinaVodivé kapaliny± 0,5-2 %Turbínové měřidloKapalinaKapalná paliva± 0,5-2 %Váhy pro nákladní automobilyTuhéRůzné suroviny± 2-7 %Dráha (celý vlak)TuhéUhlí± 1-3 %Dráha (jednotlivý vagón)TuhéUhlí± 0,5-1,0 %Loď — řeka (výtlak)TuhéUhlí± 0,5-1,0 %Loď — oceán (výtlak)TuhéUhlí± 0,5-1,5 %Pásové váhy s integrátoremTuhéRůzné suroviny± 1-4 % Příloha č. 3 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Tabulka uvádí referenční faktory fosilních paliv vztažených na výhřevnost a nezahrnujících oxidační faktory. PalivoEmisní faktor (tCO2/TJ)A) Kapalná fosilní palivaPrimární palivaSurová ropa73,3Orimulsion80,7Kapalná paliva ze zemního plynu63,1Sekundární paliva / ProduktyBenzin69,3Petrolej71,9Nafta ze živičné břidlice77,4Lehký topný olej / motorová nafta74,1Těžký topný olej77,4Kapalný ropný plyn (LPG)63,1Ethan61,6Naphta73,3Bitumen80,7Maziva73,3Ropný koks100,8Výchozí suroviny rafinérií73,3Ostatní oleje73,3B) Tuhá fosilní palivaPrimární palivaAntracit98,3Koksovatelné uhlí94,6Ostatní černé uhlí94,6Sub-bitumenové uhlí96,1Hnědé uhlí a lignit101,2Naftonosné břidlice106,7Rašelina106,0Sekundární palivaBrikety94,6Koks108,2C) Plynná palivaOxid uhelnatý155,2Zemní plyn (tzv. Suchý)56,1Methan54,9Vodík0 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Mezi látky považované za biomasu se řadí zejména: 1. Rostliny a jejich části, například ■ sláma, ■ seno, tráva, ■ listy, dřevo, kořeny, pařezy, kůra, ■ plodiny, například kukuřice, obiloviny. 2. Odpady, produkty a meziprodukty z biomasy, například ■ průmyslový dřevný odpad (odpad ze zpracování a obrábění dřeva, dřevní odpad ze zpracování dřeva), ■ použité dřevo (odpad z výrobků ze dřeva), ■ odpady z papírenského průmyslu (z výroby dřeva a buničiny), například černý louh, ■ potěžební zbytky z lesů, ■ živočišné a potravinářské tuky, loje, maso, ■ primární odpady z potravinářského průmyslu, ■ hnůj, ■ zbytky ze zemědělských plodin, ■ kaly z čistíren odpadních vod, ■ bioplyn z fermentace nebo zplynování biomasy, ■ přístavní a ostatní v tocích a stojatých vodách usazujících se kaly, ■ bioplyn ze skládek. 3. Podíl biomasy ve směsných materiálech ■ podíl biomasy v odpadech okolo vodních toků či ploch, ■ podíl biomasy ve směsných odpadech z potravinářského průmyslu, ■ podíl biomasy v materiálech obsahujících dřevo, ■ podíl biomasy v textilních odpadech, ■ podíl biomasy v papíru, kartonu, lepence, ■ podíl biomasy v komunálních a průmyslových odpadech, ■ podíl biomasy ve zpracovaných komunálních a průmyslových odpadech, 4. Paliva (i částečně) vyrobená z biomasy ■ bioethanol, ■ bionafta, ■ eterizovaný bioethanol, ■ biomethanol, ■ biodimetyleter, ■ kapalné i plynné produkty pyrolýzy biomasy. Za biomasu se nepovažuje rašelina ani fosilní části materiálů. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Informativní hodnoty nejistot jsou v tabulce uvedeny pro aplikaci různých typů paliv nebo zpracovávaného materiálu. Kategorie paliv nebo surovinyPříklady paliv nebo surovinyInformativní odhad nejistoty při stanovení emisí CO2 (%) E: CO2 emise v kt za rokE > 500100 < E < 500E < 100plynná nebo kapalná paliva stálé kvalityzemní plyn± 2,5 %± 3,5 %± 5 %plynná nebo kapalná paliva kolísajícího složenívysokopecní plyn, lehký topný olej± 3,5 %± 5 %± 10 %tuhá paliva částečně kolísajícího složeníuhlí± 3 %± 5 %± 10 %tuhá paliva výrazně kolísajícího složeníodpady± 5 %± 10 %± 12,5 %Procesní emise při zpracovávání tuhých surovinvápenec, dolomit± 5 %± 7,5 %± 10 % Příloha č. 6 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. 1. Kód používaný při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů12) Spadá-li činnost do více kategorií zároveň, výsledná kategorie se zvolí podle primárního účelu této činnosti. 1. ENERGETIKAA. Spalovací procesy (sektorový přístup)1. Energetický průmysla.Výroba tepla a elektrické energieb.Rafinace ropyc.Zpracování paliv a ostatní energetický průmysl2. Zpracovatelský průmysla.Výroba železa a ocelib.Výroba neželezných kovůc.Chemická výrobad.Výroba papíru a buničinye.Potravinářský průmyslf.Ostatní obory zpracovatelského průmyslu (prosím popište)4. Ostatní sektorya.Služby a instituceb.Bydleníc.Zemědělství/Lesnictví5. Ostatní (prosím popište) a. Stacionární b. MobilníB. Fugitivní emise z paliv1. Pevná palivaa.Těžba uhlíb.Přeměna (transformace) pevných palivc.Ostatní (prosím popište)2. Ropa a zemní plyna.Ropab.Zemní plync.Úniky a bezpečnostní spalováníÚnikyBezpečnostní spalování (fléry)d.Ostatní (prosím popište)2. PRŮMYSLOVÉ PROCESYA. Minerální produkty1.Výroba cementu2.Výroba vápna3. Použití vápence a dolomitu4.Výroba a použití sody5.Asfaltování střech6.Pokládání asfaltu (například na silnice, ulice, náměstí)7.Ostatní (prosím popište)B. Chemický průmysl1.Výroba čpavku2.Výroba kyseliny dusičné3.Výroba kyseliny adipové4.Výroba karbidů5.Ostatní (prosím popište)C. Kovovýroba1.Výroba železa a oceli2.Výroba feroslitin3.Výroba hliníku4.Užití SF6 ve slévárnách hliníku a magnézia5.Ostatní (prosím popište)Ostatní položkyEmise z biomasy 2. Kód vymezený zvláštním právním předpisem13) Výtah z dodatku A3 rozhodnutí o EPER1.Energetika1.1.Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném výkonu větším než 50 MW15)1.2.Rafinerie minerálních olejů a plynů1.3.Koksovací pece1.4.Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí2.Výroba a zpracování kovů2.1./2.2./2.3./2.4./2.5./2.6. Kovoprůmysl a zařízení na pražení a slinování železné rudy; Zařízení na výrobu železných a neželezných kovů3.Zpracování nerostů3.1./3.3./3.4./3.5. Zařízení na výrobu cementového slínku (> 500 t/den), vápna (> 50 t/den), skla (> 20 t/den), nerostných materiálů(> 20 t/den) keramických výrobků (> 75 t/den)3.2.Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu4.Chemický průmysl a chemická zařízení na výrobu4.1.Základních organických chemických látek4.2./4.3. Základních anorganických chemických látek nebo hnojiv4.4/4.6 Biocidů a výbušnin4.5.Farmaceutických produktů5.Nakládání s odpady5.1./5.2. zneškodňování nebo zhodnocování nebezpečného odpadu (> 10 t/den) nebo komunálního odpadu (> 3 t/hodinu)5.3./5.4. Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (> 50 t/den) a skládek (> 10 t/den)6.Ostatní činnosti podle přílohy č. 1 zákona6.1.Průmyslové závody na výrobu celulózy ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, výroba papíru a lepenky (> 20 t/den)6.2.Závody na předzpracování vláken a textilií (> 10 t/den)6.3.Závody na vydělávání kůží a kožešin (> 12 t/den)6.4.Jatky (> 50 t/den), mlékárny (> 200 t/den), jiné živočišné suroviny (> 75 t/den) nebo rostlinné suroviny (> 300 t/den)6.5.Zařízení na zneškodňování nebo recyklaci zvířecích těl a živočišného odpadu (> 10 t/den)6.6.Zařízení intenzivního chovu drůbeže (> 40 000), prasat (> 2 000) nebo prasnic (> 750)6.7.Zařízení pro povrchovou úpravu výrobků používající organická rozpouštědla (> 200 t/rok)6.8. Zařízení na výrobu uhlíku nebo elektrografitu Příloha č. 8 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Aktivitně specifické pokyny obsažené v této příloze jsou použitelné pro zjišťování emisí skleníkových plynů ze spalovacích zařízení s nominálním instalovaným příkonem nad 20 MW (s vyloučením spaloven nebezpečného nebo komunálního odpadu), jak je uvedeno v příloze č. 1 zákona, a ke zjišťování emisí ze spalovacích procesů v ostatních činnostech uvedených v příloze č. 1 zákona, pokud na ně odkazují ustanovení příloh č. 9 až 17. Zjišťování emisí ze spalovacích procesů zahrnuje emise ze spalování všech paliv v zařízení jakož i emise z čištění odpadních plynů, například odsiřování. Veškeré emise skleníkových plynů ze spalování paliv v daném zařízení se přiřadí k tomuto zařízení, bez ohledu na případné vývozy tepla nebo elektřiny do jiných zařízení. Emise spojené s výrobou tepla a elektřiny dovážených z jiných zařízení se přiřadí k těm zařízením, kde byly emitovány. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 Spalovací zařízení mohou mít tyto zdroje emisí CO2 a) kotle, b) hořáky, c) turbiny, d) topná tělesa, e) pece, f) spalovny, g) vypalovací pece, h) sušičky, i) stacionární motory, j) fléry, k) čištění odpadních spalin (procesní emise), l) jakákoli jiná stacionární zařízení spalující paliva s výjimkou zařízení se spalovacími motory používanými pro dopravní účely. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalování 1.1. Obecný výpočet pro spalovací činnosti Výpočet emisí CO2 je založen na následujícím vzorci, který se aplikuje pro danou činnost a typ paliva: Emise CO2 = aktivitní údaj x emisní faktor x oxidační faktor kde: Aktivitní údaj se vyjádří jako čistý energetický obsah paliva (TJ) spotřebovaného během sledovaného období. Tento energetický obsah se vypočítá podle vzorce: Energetický obsah spotřebovaného paliva (TJ) = množství spotřebovaného paliva (t nebo m3) × výhřevnost paliva (TJ/t) nebo (TJ/m3)14) kde: Úroveň přesnosti 1 - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 7,5 %. Úroveň přesnosti 2a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 5 %. Úroveň přesnosti 2b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno měřícím přístrojem s přesností do 4,5 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Úroveň přesnosti 3a - Spotřeba paliva je měřena před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 2,5 %. Úroveň přesnosti 3b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 2 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Úroveň přesnosti 4a - Spotřeba paliva je měřena přímo před spálením v zařízení, přičemž maximální přípustná chyba měření je 1,5 %. Úroveň přesnosti 4b - Množství nakoupeného paliva je stanoveno na základě měření s přesností do 1 %. Spotřeba paliva se počítá na základě bilančního přístupu založeného na množství nakoupeného paliva a rozdílu množství zásob paliv za dané období dle rovnice: Spálené = Koupené + Čerpané ze zásob - Použité jinak (použité k dopravním účelům, odprodané) Pro různé typy paliv může být přesnost měření jiná, plynná a kapalná paliva se obvykle měří s vyšší přesností než pevná paliva. Výjimky se vyskytují v závislosti na typu měření, například dodávka vlakem, nákladním automobilem, dopravníkovým pásem nebo plynovodem, a okolnostech vztahujících se k zařízením, které znemožňují jednoduché přiřazení paliv k úrovním. Úroveň přesnosti 1 - Aplikují se územně specifické výhřevnosti pro jednotlivé typy paliv. Úroveň přesnosti 2 - Aplikují se národně specifické hodnoty výhřevností pro jednotlivé typy paliv používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Zajistí se reprezentativní hodnota výhřevnosti pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené emisní faktory, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. Úroveň přesnosti 2a - Aplikují se národně specifické emisní faktory pro jednotlivé typy paliv, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. Úroveň přesnosti 2b - Emisní faktor se odvodí pro každou vsázku paliva na základě jednoho ze dvou zavedených postupů: 1. měření hustoty daných kapalných či plynných paliv prováděné zejména v rafineriích nebo při výrobě oceli a 2. výhřevnosti daného typu uhlí, v kombinaci s empirickým vztahem určeným nezávislou laboratoří v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Zajistí se, aby korelace byla dostatečná pro technickou praxi a aby byla aplikována pouze na hodnoty, na základě kterých byla sestavena. Úroveň přesnosti 3 - Stanoví se reprezentativní hodnota emisního faktoru pro každou vsázku paliva daného typu v příslušném zařízení. Tuto hodnotu zajistí provozovatel, jím zjednaná laboratoř nebo dodavatel paliva v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Použijí se standardně doporučené oxidační faktory, a to hodnota 0,99 (hodnota odpovídá 99 % přeměně uhlíku na CO2) pro pevná a 0,995 pro kapalná a plynná paliva. Úroveň přesnosti 2 - Technologicky specifické oxidační faktory jsou odvozeny provozovatelem na základě obsahu uhlíku v popelu nebo obdobných odpadních produktech, kde se vyskytuje nezoxidovaný uhlík v souladu s ustanoveními § 13 až 16. 1.2. Fléry Emise z flérování zahrnují rutinní provoz, ostatní situace jako najíždění a ukončování provozu a nouzové stavy. Emise CO2 se počítají z množství spáleného plynu [m3] a obsahu uhlíku v tomto plynu [t CO2/m3] (včetně jakéhokoli neorganického uhlíku). emise CO2 = množství spáleného plynu * obsah C v plynu * oxidační faktor kde: Úroveň přesnosti 1 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 12,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Množství spáleného plynu [m3] během sledovaného období odvozeného z měření objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 1 - Referenční emisní faktor 0,00785 t CO2 / m3 (za standardních podmínek) odvozený ze spalování čistého butanu jako konzervativního odhadu. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2 / m3flérovaného plynu] odvozený z obsahu C ve flérovaném plynu stanovený dle § 13 až 16. Úroveň 1 - 0,995. 2. Emise z procesů Emise z odsiřování spalin za použití vápence se vyhodnocují buď na základě nakoupeného vápence (výpočetní metoda Úroveň 1A) nebo vzniklého sádrovce (výpočetní metoda Úroveň 1B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Pro výpočet se použije rovnice Emise CO2 [t] = aktivitní údaj × emisní faktor × konverzní faktor kde: Výpočet emisí je založen na množství použitého uhličitanu vápenatého. Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého vápence (CaCO3) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %. Úroveň přesnosti 1 - Použijí se stechiometrické koeficienty pro převod uhličitanů [t CO2 / t suchého uhličitanu] - tabulka č. 1. Toto číslo se upraví s ohledem na případnou vlhkost nebo příměsi v použitém vápenci. Úroveň 1 - Konverzní faktor = 1 UhličitanEmisní faktor [t CO2 /t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů]PoznámkaCaCO30,440MgCO30,522Obecně XY(CO3) zEmisní faktor = MCO2Y*Mx+Z*MCO32-X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MCO32- = molekulová hmotnost CO32- =60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32-=1 Výpočet emisí je založen na množství vzniklého sádrovce. Úroveň přesnosti 1 - Jako aktivitní údaj se uvažuje množství suchého sádrovce (CaSO4.2H2O) v tunách stanoveného provozovatelem zdroje nebo dodavatelem s maximální přípustnou chybou 7,5 %. Úroveň přesnosti 1 - Použije se tento stechiometrický koeficient pro odvodněný sádrovec CaSO4.2H2O a uvolněný CO2: 0,2558 t CO2 / t CaSO4.2H2O. Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1 IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů se použije ustanovení § 5. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Zjišťování emisí z tohoto typu zařízení obsahuje veškeré emise ze spalovacích procesů a výrobních procesů v rafineriích. Emise z procesů realizovaných v přilehlých zařízeních chemického průmyslu nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona, pokud nejsou produktem rafinačního procesu, a tudíž nesmí být do stanovení emisí započteny. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 Potenciální zdroje CO2 jsou 1. Energetické spalovací procesy a) kotle, b) provozní ohřevy a ohřevy pro tepelné zpracování, c) stacionární spalovací motory a turbíny, d) katalytické a teplotní oxidizéry, e) ohřev koksovacích reaktorů, f) pumpy požární vody, g) nouzové a pohotovostní generátory, h) fléry,15) i) spalování odpadů, j) krakování. 2. Procesy a) výroba vodíku, b) regenerace katalyzátorů (z katalytického krakování a dalších katalytických procesů), c) koksování (Flexicoking16), fluidní koksování, pozdržené koksování). III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise lze stanovit a) pro každý druh paliva a proces použitý v zařízení, b) využitím celkové hmotnostní bilance, je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet na základě spotřeby paliv a procesů, c) použitím hmotnostní bilance na přesně definované části paliv nebo procesů a individuálním výpočtem pro zbývající druhy paliv a procesů v zařízení je-li možné doložit, že tento postup je přesnější než výpočet z jednotlivých druhů paliv a procesů. 1. Hmotnostní bilance Základem této metody je analýza veškerého uhlíku ve vstupujících a vystupujících produktech, jeho zásoba v surovinách, meziproduktech a produktech za účelem výpočtu celkových emisí skleníkových plynů pro dané zařízení. Emise CO2 (t CO2) = (vstupy − produkty − odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C, kde se vstupy rozumí veškerý uhlík zpracovávaný v zařízení, produkty rozumí veškerý uhlík opouštějící zařízení v produktech včetně vedlejších produktů, odpadem rozumí veškerý ostatní uhlík opouštějící zařízení (například úniky do kanalizace, ukládání na skládku, popř. ztráty). Odpad nezahrnuje emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob rozumí nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob podniku (zařízení). Výpočet pak lze popsat následující rovnicí: Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - (aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) - (aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) - (aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB) × 3,664 Analyzují se a vykazují hmotnostní toky z a do zařízení a příslušné změny zásob všech důležitých paliv a materiálů odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek (vyjádřený jako výhřevnost) musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Emise ze spalovacích procesů jsou zjišťovány dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Specifické procesy vedoucí k emisím CO2 zahrnují 1. Katalytická regenerace krakovacího zařízení a další katalytické regenerace Koks zanášející katalyzátory, který je vedlejším produktem krakovacích procesů, je spalován při regeneraci za účelem obnovení aktivity katalyzátoru. Mezi další rafinační procesy využívají katalyzátorů, které potřebují být regenerovány, patří katalytické reformování. Množství emitovaného CO2 z těchto procesů se stanovuje podle § 6 odst. 1, kde aktivitní údaj je množství spáleného koksu a obsah uhlíku v koksu jako základ pro výpočet emisního faktoru. Emise CO2 = aktivitní údaj × emisní faktor × konverzní faktor Úroveň 1 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle nejlepších dostupných informací pro daný proces. Úroveň 2 - množství koksu [t] spáleného v katalyzátoru během sledovaného období stanoveného dle teplotní a materiálové bilance při katalytickém krakování. Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor specifický pro danou činnost [t CO2 / t koksu] založený na obsahu C v koksu a odvozený v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. 2. Koksování Množství CO2 unikajícího z výrobních jednotek při procesu fluidního koksování se počítá: Emise CO2 = aktivitní údaj × emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň 2 - množství koksu [t] vyrobeného během sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 1 - specifický emisní faktor [t CO2 / t koksu] odvozený z nejlepších dostupných znalostí pro daný proces. Úroveň přesnosti 2 - specifický emisní faktor [t CO2 / t koksu] odvozený z měření obsahu CO2 v odpadních plynech, které bylo provedeno v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. 3. Výroba vodíku Emitovaný CO2 pochází z uhlíku obsaženém ve zpracovávaném plynu. Výpočet založený na údajích o vstupující surovině se provede dle rovnice: Emise CO2 = aktivitní údaj VSTUP x emisní faktor Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhlovodíků zpracovávaných v průběhu sledovaného období stanoveného měřením objemu s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 1 - Referenční hodnota je 2,9 t CO2 / t vstupní suroviny - konzervativní odhad založený na předpokladu, že výchozí surovina je etan. Úroveň přesnosti 2 - Specifický emisní faktor [t CO2 / t ] je vypočten na základě složení vstupující suroviny. Odvození se provede v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Emise se zjišťují z koksoven, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na výrobu aglomerátu či zařízením na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu nebo koksu. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze koksárenské pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem podle bodu III.1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí daného zařízení, emise se počítají podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu koksu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) ze surovin (uhlí, ropný koks), b) tradiční paliva (například zemní plyn), c) procesní plyny (například vysokopecní plyn - BFG), d) ostatní paliva, e) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM V případě, že se jedná o výrobní jednotku začleněnou do systému výroby oceli, lze spočítat emise a) pro systém výroby oceli jako celek využitím bilančního výpočtu nebo b) pro koksovací pec jako samostatnou činnost, oddělenou od výroby oceli. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry, změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - ∑(aktivitní údaje PRODUKTY * obsah uhlíku PRODUKTY) - ∑(aktivitní údaje ODPAD x obsah uhlíku ODPAD) - ∑(aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664 Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Úroveň přesnosti 1 - při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek, vyjádřený jako výhřevnost, musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v koksárenských pecích, pokud paliva (například koks, uhlí, zemní plyn) nejsou používána jako redukční činidlo nebo nepochází z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Emise se zjišťují při procesu karbonizace v koksovací komoře koksovací pece, kdy uhlí je bez přístupu vzduchu konvertováno na koks a surový koksárenský plyn a hlavním zdrojem vstupujícího uhlíku je uhlí, dalšími zdroji může být koksový mour, ropný koks, ropa a procesní plyny zejména vysokopecní plyn. Surový koksárenský plyn jako jeden z výstupů procesu koksování obsahuje mnoho látek jež obsahují uhlík, zejména CO2, CO, CH4, CXHY. Celkové emise CO2 z koksovacích pecí lze vypočítat Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje VSTUP × emisní faktor VSTUP) - ∑ (aktivitní údaje VÝSTUP × emisní faktor VÝSTUP). Aktivitní údaje VSTUP zahrnují informace o uhlí, uhelném prachu, ropném koksu, ropě, vysokopecním plynu, koksárenském plynu a dalších. Aktivitní údaje VÝSTUP zahrnují informace o koksu, dehtu, lehkém oleji, koksárenském plynu a dalších. Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného pověřenou laboratoří v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Jako emisi faktor lze použít referenční hodnoty z tabulky č. 2 nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce. Emisní faktor [t CO2 / TJ]Koksárenský plyn (COG)47,6Vysokopecní plyn (BFG)241,8 Úroveň 2 - Specifické emisní faktory lze stanovit dle ustanovení v § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Emise se zjišťují ze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, které mohou být částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece nebo zařízení na výrobu surového železa a oceli (včetně kontinuálního lití), mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu, koksu nebo vápence). Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a ne pouze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů • ze surovin (kalcinace vápence či dolomitu), • tradiční paliva (zemní plyn, koks, koksový mour), • procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn), • ostatní paliva, • čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení individuálně. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry. změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) − ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) − ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) − ∑(aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664 Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů v příloze č. 8 k této vyhlášce. 3. Procesní emise Při procesu kalcinace na roštu je CO2 uvolňován z výchozích surovin (převážně z CaCO3) a ze znovu použitých odpadů. Pro každý typ vstupující látky lze množství CO2 vypočítat jako Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor). Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň 1 - Pro uhličitany lze použít stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 3. emisní faktorCaCO30,440 t CO2/t CaCO3MgCO30,522 t CO2/t MgCO3 Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny ve výchozím materiálu. Pro procesní odpady se používají specifické faktory stanovené podle § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0. Úroveň přesnosti 2 - Konverzní faktor specifický pro danou činnost lze určit v souladu s ustanoveními § 13 až 16, stanovuje množství C v prachu pocházejícího ze slinování a zachyceného na filtrech. Pokud je zachycený prach z filtru znovu použit v procesu slinování, v něm obsažené množství C se nepočítá z důvodu vyloučení dvojího započítání. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Příloha obsahuje metodické pokyny pro stanovení emisí ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití zejména na primární výrobu železa a oceli ve vysokých pecích, kyslíkových konvertorech a sekundární výrobu v elektrických obloukových pecích. Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece a zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecním plynem, koksárenským plynem, koksem, vápencem. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze vysoké pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a lze je stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) ze surovin (kalcinace vápence nebo dolomitu), b) tradiční paliva (zemní plyn, koks), c) redukční činidla (zejména koks, uhlí, plasty), d) procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn, konvertorový plyn), e) spotřeba grafitových elektrod, f) ostatní paliva, g) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení. 1. Bilanční výpočet Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu Emise CO2 [t CO2] = (vstupy − produkce − odpad − změna zásob) × konverzní faktor CO2/C kde se rozumí vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení, produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení, odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry. změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení. Výpočet lze popsat rovnicí Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) - ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) - ∑(aktivitní údaje změna zásob × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664 Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně. Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení v § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy. Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven. 2. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy realizované v zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, kde paliva (například koks, uhlí a zemní plyn) nejsou použity jako redukční činidla nebo nepocházejí z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 3. Emise z procesů Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, která obvykle zahrnují návazná zařízení (vysoká pec, kyslíkový konvertor, teplá válcovna) a tato zařízení mohou být technologicky propojena s dalšími zařízeními (koksovací pec, zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, energetický zdroje). V těchto zařízeních je mnoho různých paliv používáno jako redukční činidla. Tato zařízení mohou produkovat procesní plyny různého složení (například koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn). Celkové emise ze zařízení na výrobu železa a ocele včetně kontinuálního lití jsou počítány jako Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaj VSTUP × emisní faktor VSTUP) - ∑ (aktivitní údaj VÝSTUP × emisní faktor VÝSTUP) Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva. Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů. Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Pro aktivitní údaj VÝSTUP se vztahuje k množství C obsaženého v látkách s výjimkou CO2 ve výstupech z daného procesu a vyjadřuje se jako t CO2 / t výstupu za účelem zachování porovnatelnosti. Úroveň přesnosti 1 - Jako referenční hodnoty pro vstupující a vystupující látky lze použít hodnoty z tabulek č. 4 a 5 a nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce. Emisní faktorKoksárenský plyn47,7 t CO2/TJVysokopecní plyn241,8 t CO2 / TJKonvertorový plyn186,6 t CO2 / TJGrafitová elektroda3,60 t CO2 / t elektrodyPET2,24 t CO2 / PETPE2,85 t CO2 / PECaCO30,44 t CO2 / CaCO3CaCO3 - MgCO30,477 t CO2 / CaCO3 - MgCO3 Emisní faktor [t CO2 / t]Ruda0Surové železo, železné výrobky0,1467Ocel, výrobky z ocele0,0147 Úroveň přesnosti 2 - Specifické emisní faktory [t CO2 / t VSTUP nebo t VÝSTUP] ve vstupujících a vystupující látkách lze stanovit v souladu s ustanoveními § 13 až 16. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu cementu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) kalcinace vápence v surovinách, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasa), e) ostatní paliva, která nejsou používána k vytápění pece, f) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu cementářského slínku zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického C a alternativních paliv jsou zjišťovány a vykazovány podle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. V cementářských pecích je proces nedokonalého spalování fosilních paliv zanedbatelný v důsledku velmi vysokých spalovacích teplot, velké době zdržení v peci a minimálnímu obsahu C ve slínku. Uhlík z paliv spalovaných v těchto pecích je počítán jako plně oxidovaný (oxidační faktor je 1,0). 2. Emise z procesů V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou slínku. 2.1. Emise CO2 z výroby slínku Emise CO2 z kalcinace je počítána na základě množství produkovaného slínku a obsahu CaO a MgO ve slínku. Emisní faktor se upravuje dle obsahu Ca a Mg vstupujících do pece, například jako polétavý prach nebo v alternativních palivech a surovinách s případným obsahem CaO (zejména odpadní kaly). Emise se počítají na základě obsahu karbonátů ve vstupujících surovinách (výpočetní metoda A) anebo na základě množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách. Emise CO2 jsou počítány dle následující rovnice: Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje dle ustanovení v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách (viz Tabulka č. 6) UhličitanCaCO30,440 [t CO2/t CaCO3]MgCO30,522 [t CO2/t MgCO3] Konverzní faktor Konverzní faktor = 1,0 Výpočet je založen na množství vyrobeného slínku. Emise CO2 jsou počítány dle rovnice Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor Pokud je odhad emisí založen na informacích o výrobě slínku, emise CO2 uvolněné při kalcinaci pecního prachu musí být vzaty v úvahu, pokud však tento prach není zachycen. Emise z výroby slínku a z cementářského prachu se pak sčítají dle vztahu Emise CO2 CELKOVÉ [t] = Emise CO2 SLÍNEK [t] + Emise CO2 PRACH [t] Množství vyrobeného slínku [t] v daném období Úroveň přesnosti 1 - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Úroveň přesnosti 2a - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2b - odvození výroby slínku z výroby cementu, množství vyrobeného cementu je stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,5 %, přepočet je proveden pomocí následujícího vztahu (materiálová bilance beroucí v úvahu nákup, prodej a změnu zásob slínku.) Výroba slínku [t] = (výroba cementu [t] x přepočítacího koeficientu slínek-cement [t slínku / t cementu]) - dovoz [t] + vývoz [t] - změna zásob [t] Poměr cement / slínek se počítá a používá pro jednotlivé druhy cementu vyráběné v jednom zařízení odděleně. Množství prodaného a nakoupeného slínku se stanovuje vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Stanovení změna zásob v průběhu sledovaného období má nižší chybou měření než 10 %. Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor = 0,525 t CO2 / t slínku. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor je stanoven na základě bilance CaO a MgO za předpokladu, že část z tohoto množství nepochází z přeměny uhličitanů, ale z výchozích surovin. Složení slínku a příslušných vstupujících surovin se stanovuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Emisní faktor se počítá dle rovnice Emisní faktor [t CO2 / t slínku] = 0,785 × (výstup CaO [t CaO / t slínku] - vstup CaO [t CaO / t vstupujících surovin] + 1,092 × (výstup MgO [t MgO / t slínku] - vstup MgO [t MgO / t vstupujících surovin] Tato rovnice využívá stechiometrických koeficientů CaO / CO2 a MgO / CO2 prezentovaných v tabulce č. 7. OxidCaO0,785 [t CO2/t CaO]MgO1,092 [t CO2/t MgO] Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0 Emise CO2 z úniků prachu z bypassu nebo z pecního prachu je počítán na základě množství uniklého prachu a emisního faktoru pro slínek, upravený o částečnou kalcinaci cementářského prachu. Unikající prach z bypassu je v porovnání s CKD plně kalcinován. Emise se počítají dle: Emise CO2 PRACH = Aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 10 %. Úroveň přesnosti 2 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5 %. Úroveň přesnosti 1 - referenční hodnota 0,525 t CO2 /t slínku lze také použít pro CKD. Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2 / t CKD ] se stanoví výpočtem založeným na stupni kalcinace CKD. Vztah mezi stupněm kalcinace CKD a emisí CO2 na t CKD je nelineární. Přibližně je vyjádřen následující rovnicí: EFCKD=EFCli1+EFCli*d1-EFCli1+EFCli*d, EFCKD = emisní faktor částečně kalcinovaného CKD [t CO2 /t CKD] EFCli = specifický emisní faktor pro dané zařízení a výrobu slínku [t CO2 /t slínku] D = stupeň kalcinace CKD (vyjádřený jako % uvolněného CO2 z celkového obsaženého CO2 v materiálu) Konverzní faktor = 1,0 IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu vápna emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) kalcinace vápence a dolomitu v surovině, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasa), e) ostatních paliv, f) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu vápna zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického uhlíku (z alternativních paliv) jsou zjišťovány a vykazovány dle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou vápna. Na úrovni zařízení emise CO2 z kalcinace lze stanovit na základě celkového množství karbonátů v surovém materiálu (převážně vápenec, dolomit), jež projdou procesem kalcinace (výpočetní metoda A) nebo na množství alkalických oxidů ve vyrobeném vápně (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní. Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve spotřebovaných surovinách, lze počítat i s vnitřní recyklací prachu. K výpočtu lze použít rovnici CO2 emise [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeKarbonáty-VSTUP - Aktivitní údajeKarbonáty VÝSTUP) × emisní faktor × konverzní faktor} Údaje o obsahu uhličitanů v surovinách a v produktech (aktivitní údajeKarbonáty-vstup a Aktivitní údajeKarbonáty výstup) se udávají v [t] CaCO3, MgCO3 nebo ostatních uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin použitých ve sledovaném období. Úroveň přesnosti 1 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje s souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách a výsledných produktech uvádí tabulka č. 8. UhličitanEmisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů]PoznámkaCaCO30,440MgCO30,522Obecně XY(CO3)ZEmisní faktor = MCO2Y*MX+Z*MCO32-X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnostCO2=44 [g/mol] MCO32- = molekulová hmotnost CO32- =60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32-=1 Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0 Výpočetní metoda B: Oxidy alkalických kovů Emise CO2 lze počítat na základě množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin ve vyrobeném vápně. Uvažuje se veškerý kalcinovaný Ca a Mg vstupující do pece (například v polétavém prachu, alternativních palivech a ostatních surovinách s případným obsahem CaO nebo MgO). Pro výpočet lze použít rovnici Emise CO2 [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeAlkalické oxidy - VÝSTUP - Aktivitní údajeAlkalické oxidy VSTUP) × emisní faktor × konverzní faktor} Údaje o celkovém množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin (Aktivitní údajeAlkalické oxidy-VÝSTUP a Aktivitní údaje Alkalické oxidy VSTUP) vzniklých reakcí z uhličitanů v průběhu sledovaného období. Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické poměry oxidů ve vstupujících a vystupujících látkách uvádí Tabulka č. 9. OxidEmisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]PoznámkaCaO0,785MgO1,092Obecně XY(O)ZEmisní faktor=MCO2Y*MX+Z*MoX = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO= molekulová hmotnost O- =16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kovY = stechiometrické číslo O = 1 Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0 IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu skla emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů a) tavení uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v surovině, b) tradičních fosilních paliv pece, c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin, d) spalování biomasy (odpadní biomasy), e) ostatních paliv, f) přísad obsahujících C, včetně koksu a uhelného prachu, g) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise CO2 pochází z procesů rozkladu uhličitanů ze surovin při tavení skla v peci a z neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů v tavících procesech a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně. V průběhu tavby skla v peci je CO2, vázaný v uhličitanech ve výchozích surovinách, uvolňován. Tento proces je přímo spojen s výrobou skla a výsledné emise lze spočítat dvěma způsoby založenými na množství výchozích surovin (soda, vápno, vápenec, dolomit a ostatní uhličitany kovů alkalických zemin nebo uhličitan alkalických kovů) doplněných o množství recyklovaného skla (výpočetní metoda A) nebo na základě množství alkalických oxidů ve vyrobeném skle (výpočetní metoda B). Obě tyto výpočetní metody se uvažují jako ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na množství spotřebovaných uhličitanů. Lze počítat i s recyklací prachu. Pro výpočet lze použít rovnici Emise CO2 = (∑ {Aktivitní údaje UHLIČITANY x emisní faktor} + ∑ {Přísady x emisní faktor}) × konverzní faktor Aktivitní údajeUhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů v surovinách (soda, vápno, vápenec, dolomit) zpracovaných ve sledovaném období a množství přísad obsahujících C. Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací pro daný druh výrobku. Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty pro vstupy a výstupy z procesů výroby skla uvádí tabulka č. 10. UhličitanEmisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů]PoznámkaCaCO30,440MgCO30,522Na2CO30,415BaCO30,223Obecně XY(CO3)ZEmisní faktor=MCO2Y*Mx+Z*MCO32-X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MCO32- = molekulová hmotnost CO32-=60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo CO32-=1 Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách. Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly popsanými v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0 Emise CO2 lze také vypočítat na základě množství vyrobeného skla a obsahu CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin. Emisní faktor lze korigovat pro Ca, Mg, Na, Ba a ostatní oxidy, které nepocházejí z uhličitanů, ale z recyklovaného skla, alternativních paliv nebo ze surovin s obsahem příslušných oxidů (CaO, MgO, Na2O, BaO a další). Pro výpočet lze použít vzorec Emise CO2 [t CO2] = ( ∑ {(Aktivitní údajeO-VÝSTUP - Aktivitní údajeO-VSTUP) × emisní faktor + ∑ {Přísady × emisní faktor} ) × konverzní faktor} Aktivitní údajeO-VÝSTUP a Aktivitní údajeO-VSTUP jsou informace o množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin přeměněných z uhličitanů během sledovaného období. Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů obsažených ve vstupech a výstupech z procesu výroby skla uvádí tabulka č. 11. OxidEmisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]PoznámkaCaO0,785MgO1,092Na2O0,710BaO0,287Obecně XY(O)ZEmisní faktor=MCO2Y*MX+Z*MOX = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO = molekulová hmotnost O-=16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo O = 1 Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0 IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Není specifikováno. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu keramických výrobků emise CO2 pochází z následujících zdrojů a) kalcinací vápence nebo dolomitu v surovinách, b) použití vápence v zařízeních na snižování znečištění ovzduší, c) tradičních fosilních paliv pece, d) alternativních paliv na bázi fosilního uhlíku a surovin, e) spalování biomasy (odpadní biomasy), f) ostatních paliv, g) organického materiálu obsaženého v jílu, h) přísad používaných ke snížení porosity, například piliny nebo polystyrol, i) čištění odpadních plynů. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise CO2 pochází z procesů kalcinace surovin v peci a neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů při procesu kalcinace a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně. Výpočetní postup: Emise CO2 TOTAL [t] = emise CO2 Vstupující suroviny [t] + Emise CO2 Odsiřování [t] 2.1. Emise CO2 ze vstupních surovin Emise CO2 z rozkladu uhličitanů a ze vstupních látek obsahujících C se počítá buď výpočtem založeným na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách (zejména vápence a dolomitu) (výpočetní metoda A) nebo na obsahu alkalických oxidů ve výrobcích (výpočetní metoda B). Obě výpočetní metody jsou ekvivalentní. Výpočetní metoda A: Karbonátová Výpočet je založen na spotřebě uhličitanů, včetně množství vápence použitého k neutralizaci HF, HCl a SO2 ve zplodinách stejně tak z C obsaženého v přísadách. Lze počítat i s interní recyklací prachu. Výpočetní rovnice je: Emise CO2 [t CO2] = (∑ {Aktivitní údaje Uhličitany × emisní faktor} ∑ {Aktivitní údajePřísady × emisní faktor}) × konverzní faktor} Aktivitní údajeUhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin spotřebovaných v průběhu sledovaného období v surovinách (vápenec, dolomit) a odpovídající koncentrace CO3-2 a dále množství C v přísadách. Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále také množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného provozovatelem zařízení vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací. Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty uhličitanů ve výchozích surovinách a v produktech uvádí tabulka č. 12. UhličitanEmisní faktor [tCO2/ t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů]PoznámkaCaCO30,440MgCO30,522Obecně XY(CO3)ZEmisní faktor=MCO2Y*MX+Z*MCO32-X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MCO32- = molek. hmotnost CO32-=60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo CO32-=1 Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách. Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0 Výpočetní metoda B: Alkalické oxidy Emise CO2 lze vypočítat na základě množství vyrobených keramických výrobků a příslušných obsahů CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin v těchto výrobcích. Emisní faktor lze korigovat pro již kalcinované Ca, Mg a ostatní příslušné oxidy vstupující do pece (aktivitní údaje O-VSTUP), které pocházejí zejména z alternativních paliv nebo z surovin s obsahem CaO a/nebo MgO. Emise z čištění spalin od HF, HCl a SO2 se počítají na základě použitých uhličitanů postupem shodným s výpočetní metodou A. Pro výpočet lze použít vzorec: Emise CO2 [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeO-VÝSTUP - Aktivitní údajeO-VSTUP) × emisní faktor x konverzní faktor} + (CO2 emise z procesů redukce emisí HF, HCl a SO2) Aktivitní údajeO-VSTUP a Aktivitní údajeO-VÝSTUP údaje o množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin vzniklých reakcí z uhličitanů ve sledovaném období. Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací pro daný typ výrobku. Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů pro vstupy a výstupy uvádí tabulka č. 13. OxidEmisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]PoznámkaCaO0,785MgO1,092Obecně XY(O)ZEmisní faktor=MCO2Y*MX+Z*MOX = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO= molekulová hmotnost O-=16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo O = 1 Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0. 2.2. CO2 emise z čištění spalin Emise CO2 z čištění spalin se počítají z množství použitého CaCO3 dle rovnice Emise CO2 [t CO2] = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor Úroveň přesnosti 1 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 2,5 % Úroveň přesnosti 2 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 1,0 % Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient 0,440 t CO2 / t suchého CaCO3. Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 696/2004 Sb. I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY Pokud zařízení produkuje (a dále prodává) látku s obsahem C pocházejícího z fosilních paliv, například vysrážený uhličitan vápenatý, tato produkce se nezapočítává do emisní bilance tohoto zařízení. Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2 V zařízení na výrobu buničiny a papíru emise CO2 mohou pocházet z následujících zdrojů: a) kotle, plynové turbíny a jiná spalovací zařízení produkující páru nebo energii pro papírnu, b) regenerační kotel a další zařízení spalující použité roztoky při výrobě buničiny, c) zařízení na spalování odpadu, d) pece na vápno a pražící pece, e) čištění odpadních plynů, f) sušičky na plyn nebo spalující jiná fosilní paliva (například infračervené sušičky). Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění vod a vyhnívání kalů a skládkování využívané pro ukládání odpadů z drcení nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona a nevztahuje se na ně povinnost vykazování podle § 7 zákona. III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM 1. Emise ze spalovacích procesů Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce. 2. Emise z procesů Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností, přičemž uhlík obsažený ve sloučeninách CaCO3 a Na2CO3 je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (například Na2CO3 získávaný v papírnách vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy. Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto látkách je emitován jako CO2 z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se uskutečňují za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO3 a Na2CO3 použitý k regeneraci a neutralizaci je uvolněn do atmosféry. Úprava uhličitanem je vyžadována v důsledku ztrát v oblasti žíravin, většina z nich je prováděna na CaCO3. Výpočet emisí je následující: Emise CO2 = ∑ (Aktivitní údaj UHLIČITANY × emisní faktor × konverzní faktor) Aktivitní údaj UHLIČITANY je množství použitého CaCO3 nebo Na2CO3. Úroveň přesnosti 1 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Úroveň přesnosti 2 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický poměr tCO2/tCaCO3 a tCO2/tNa2CO3 z uhličitanů, které nepocházejí z biomasy uvádí Tabulka č. 14. Pro uhličitany biogenního původu se používá emisní faktor 0 tCO2/uhličitanů. Typ uhličitanu a původEmisní faktor [tCO2 / t uhličitanů]Pulp mill make-up CaCO30,440Pulp mill make-up Na2CO30,415CaCO3 biogenního původu0,0Na2CO3 biogenního původu0,0 Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých látkách. Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0. IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5. 1) Rozhodnutí Komise 2004/156/ES ze dne 29. ledna 2004, kterým se ustavují základní pravidla pro zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice 2003/87/ES Evropského Parlamentu a Rady. 2) „Všeobecné zásady zjišťování“ z června 2003. 3) § 15 odst. 1 písm. e) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb. 4) Rozhodnutí Komise 2000/532/ES, „Evropský seznam odpadů“. 5) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 12) V souladu s Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004 č. 280/2004/ES obsahujícím mechanismy pro monitorování skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu. 13) Příloha č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). 14) U plynů se obvykle používají m3, přičemž je třeba brát ohled na to, že měření plynů může probíhat za jiných podmínek (teplota, tlak) než za standardních podmínek, ke kterým se vztahuje údaj o výhřevnosti. 15) Bezpečnostní hořáky 16) V procesu Flexicoking je koks vyrobený koksováním ve fluidní vrstvě zplyňován tak, aby produktem byl koksový plyn.