§ 8 Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Východní Karpaty – VYMEZENÍ ÚZEMÍ

§ 8 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Válek v. r. Příloha k vyhlášce č. 70/1977 Sb. Chráněná krajinná oblast (dále jen „oblast“) se rozprostírá na území Východoslovenského kraje v okresech Humenné a Svidník. Území oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech: 28 — 13 Vyšný Mirošov 28 — 14 Nižný Komárnik 28 — 31 Svidník 28 — 32 Medzilaborce 28 — 34 Radvaň nad Laborcom 28 — 41 Oľšinkov 28 — 43 Papín 28 — 44 Zboj 38 — 21 Snina 38 — 22 Ubľa. I. Vymezení oblasti Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v místě, kde říčka Ublianka opouští naše území, odtud pokračuje proti toku Ublianky k jejímu prvému levostrannému přítoku, který sleduje k mostu na státní silnici Ubľa — státní hranice, odtud pokračuje severním směrem na kótu 313 (Radovo), potom západním směrem do údolí, které sleduje asi 300 m proti toku na úroveň kóty 267, odtud pokračuje západním směrem do údolí potoka Brezovčík, potom pokračuje proti toku Brezovčíka a později Klišova na úroveň obce Brezovec a západním směrem na kótu 351, obchází severním okrajem obec Ruská Volová až k západnímu okraji, odkud pokračuje severozápadně proti toku potoka k souvislému okraji lesa, který sleduje do údolí potoka Chmeľnica až po soutok s Ubliankou. Odtud pokračuje proti toku až k souvislému okraji lesa, potom odbočuje na severozápad a pokračuje bočním hřebínkem do údolí potoka Lieskovec na kótu 496 (Lieskovec), odtud severozápadním směrem sbíhá do údolí potoka Oľohovec nad obec Stakčianska Roztoka až k souvislému okraji lesa, který sleduje na západ, potom na jihozápad a opět na západ až do údolí Cirochy. Proti toku Cirochy pokračuje k silnici směřující od kóty 413 (Vŕšok), přechází přes státní silnici Stakčín — Starina k souvislému okraji lesního komplexu Dubiny, kterým pokračuje do údolí Chotinky a proti jejímu toku až na kótu 449, odkud pokračuje k obci Pčoliné. Odtud sleduje tok potoka na severovýchod, překonává boční hřebínek, sestupuje do údolí a proti toku levostranného přítoku Pčolinky pokračuje přes kótu 641 (Kýčera) k obci Parihuzovce, sleduje hřebínek východně od obce až k jejímu severnímu okraji, odkud severozápadním směrem pokračuje do údolí levostranného přítoku Hostovického potoka, jehož tok sleduje až na úroveň začátku bočního hřebínku, zde se náhle otáčí na sever a pokračuje na kótu 664. Z tohoto místa pokračuje hranice na severozápad, sleduje souvislou hranici lesa jižně od kót 586 a 688, přechází přes kóty 634 a 608, lomí se na jihozápad, pokračuje polní cestou přes kótu 362 k obcí Svetlice, kterou obchází východním okrajem až k lesovně, kde se lomí na severozápad, pokračuje na jihozápadní okraj hřebínku Gušina, odkud sbíhá do údolí levostranného přítoku Výravy a pokračuje západním směrem do údolí Malé Výravy, kterou sleduje proti toku až na úroveň lesovny Pelikán. Potom hranice pokračuje na západ přes kótu 464 opět do údolí Výravy, odkud pokračuje na sever proti toku a při přechodu Suché Výravy do souvislého lesního komplexu se lomí na západ, sleduje souvislou lesní hranici až po lesní cestu, odkud odbočuje na západ k severnímu okraji obce Čabalovce a přechází přes kótu 531 (Kýčerka ), kótu 524, kótu 540 (Kýčera), odkud schází do údolí Vydranky, pokračuje západním směrem na kótu 433 (Panská Kýčera) a přes kótu 446 až k Borovému potoku, potom pokračuje proti toku až k silnici Habura — Kalinovo na severozápad k potoku Sližov. Od soutoku potoků pokračuje hranice na severozápad přes kótu 562 (Kýčera), odkud okrajem souvislého lesa a později polní cestou pokračuje k obci Čertižné, kterou obchází až k severozápadnímu okraji, odkud pokračuje asi 1 km na západ, potom přechází jihojihovýchodním směrem na kótu 660 (Perelisky). Z tohoto bodu sbíhá do údolí levostranného přítoku Chotčianky, později odbočuje na západ přes kótu 592, pokračuje do údolí Chotčianky a proti jejímu toku pokračuje na úroveň kóty 627 (Stavlinec), lomí se na západ, přechází přes Stavlinec do údolí Javorového potoka, kde se lomí na severozápad a pravostranným přítokem se dostává do výrazného sedla, odkud pokračuje na jihozápad údolím mezi Jaseníkem a Kozím hŕbkem na kótu 434. Odtud hranice pokračuje severozápadním směrem, sleduje potok Bodružalík, obchází na severním okraji obec Bodružal a pokračuje potokem až k silničnímu mostu. Hranice oblasti potom pokračuje silnící do Krajné Poľany ke kótě 332, z níž přechází směrem severozápadním na vyvýšeninu nad obcí Nižný Komárnik, kde se lomí na západ a sbíhá do údolí pravostranného přítoku potoka Ladomirka, potom pokračuje na západ a po dosažení hřebene pokračuje severozápadním směrem na kótu 518 (Ščob), odkud sbíhá do údolí potoka Hrišov, pokračuje proti jeho toku, východním okrajem obchází obec Medvedzie, opět pokračuje proti toku Hrišova, přichází k obci Šarbov, kterou obchází východním okrajem a pokračuje proti toku Hrišova až na československo-polskou hranici. Odtud pokračuje hranice oblasti po československo-polské hranici východním směrem přes kótu 502 (Dukelský průsmyk) až ke kótě 1221 (Kremenec). Z Kremence pokračuje hranice oblasti po státní hranici československo-sovětské směrem na jih k výchozímu bodu tohoto popisu hranice oblasti, kde opouští říčka Ublianka naše státní území. Rozloha oblasti je 66 810 ha. II. Vymezení ochranného pásma oblasti Výchozí bod a začátek hranice ochranného pásma je totožný s hranicí oblasti, pokračuje proti toku řičky Ublianky až k dotyku se státní silnicí Klenová — Ubľa, kterou sleduje po silniční most, odkud pokračuje po soutok potoka Luh s Ubliankou, dále pokračuje hřebínkem Ploský na kótu 376 (Mandrikov grúň), kótu 422 (Veľký Brusný) až po soutok potoků Ternovec a Kolonička, odkud pokračuje státní silnicí až ke Stakčínu. Ze Stakčína pokračuje na severozápad přes kótu 433 (Vŕšok), kótu 389 (Kadobný), kótu 640 (Diel) do údolí Udavy, přes kótu 584 (Hrablová) do údolí Výravy, přes kótu 553 (Na Kundrovci), kótu 419 (Miková) a kótu 411 (Nagovec), odkud sbíhá do údolí Laborce a pokračuje přes kótu 433 (Kameň), kótu 496, odkud schází severozápadním směrem do údolí Rokytovce a pokračuje přes kótu 531 (Obrúbané), kótu 495 (Petrova púť), kótu 523 (Kýčera), kóty 431, 440, 582 (Ždiar) a kótu 424 do údolí Mlynského potoka, potom pokračuje přes kótu 548 (Mäsiarske), kóty 576 a 507 (Vŕšok), přes obec Hunkovce na kótu 482 (Kobylacký vrch), přes kótu 534 (Javor) na kótu 519 (Vrch) a přes kótu 529, 602 k československo-polské státní hranici, kde končí hranice ochranného pásma oblasti. Rozloha ochranného pásma oblasti je zhruba 30 100 ha. 1) § 12 a 13 zákona. 2) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. 3) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb. 4) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.