§ 70 Vyhláška Českého báňského úřadu o výbušninách – Zneškodňování selhávek
Vyhláška Českého báňského úřadu o výbušninách · 72/1988 Sb. · § 70 · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 70 vyhlášky 72/1988 stanovuje konkrétní povolené metody, jak bezpečně zneškodnit selhávky, tedy výbušniny, které po odstřelu nevybuchly.
§ 70 Zneškodňování selhávek
(1) Selhávky lze zneškodnit těmito způsoby:
a) obnovou volně přístupné části roznětného vedení; při zápalnicovém roznětu musí být nově připojená zápalnice dlouhá nejméně 120 cm,
b) použitím nové roznětné náložky po předcházejícím odstranění ucpávky nálože; ucpávka se smí odstranit vytažením, pokud je v obalu, nebo vyfoukáním stlačeným vzduchem, vypláchnutím nebo odstraněním škrabkou, pokud je vyloučena možnost dotyku škrabky s roznětnou náložkou,
c) odpálením nálože v novém vývrtu, pokud se vývrt nepřiblíží k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtu, ve kterém je selhávka, avšak ne menší než 30 cm. Polohu a směr nového vývrtu musí určit střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů. Pro zjištění směru vývrtu se selhávkou lze v potřebné míře odstranit ucpávku způsobem podle písmene b),
d) v nevýbušném prostředí též použitím příložné nálože,
e) vypláchnutím sypkých nebo kapalných trhavin nebo vyfoukáním náložkovaných trhavin,
f) nenásilným vyjmutím volně přístupných náložek ve zbytcích vývrtů.
(2) Ve vývrtech délky do 1 m při destrukčních pracích nebo ve vývrtech s vodní ucpávkou bez obalů lze nenásilným způsobem vyjmout i roznětnou náložku tahem za přívodní vodiče, pokud byla zhotovena tak, že tahem nebudou namáhány vodiče v místě jejich spojení s rozbuškou.
(3) Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvýše přípustné hmotnosti nálože.
(4) Pomůcky nebo ty jejich části, které by mohly přijít do styku se selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu. Pokud byl použit elektrický roznět a došlo k selhávce, musí se při jejím zneškodňování provést opatření k ochraně elektrických rozněcovadel před nežádoucím roznětem.
(5) Po zneškodnění selhávky musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých výbušnin.
Oddíl osmý
Výklad
Stručně
Paragraf 70 vyhlášky 72/1988 stanovuje konkrétní povolené metody, jak bezpečně zneškodnit selhávky, tedy výbušniny, které po odstřelu nevybuchly.
Co to znamená v praxi
Pokud dojde k selhávce, střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů má na výběr z několika přesně definovaných postupů, jak ji zneškodnit (např. obnova roznětného vedení, použití nové náložky, odpálení v novém vývrtu, vypláchnutí nebo vyjmutí).
Při zneškodňování selhávky je nutné dbát na bezpečnost, například používat pomůcky z nejiskřícího materiálu a chránit elektrické rozněcovadlo před nechtěným roznětem.
Po úspěšném zneškodnění selhávky musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zkontrolovat místo odstřelu a odstranit veškeré zbytky výbušnin.
Na co si dát pozor
Při obnově zápalnicového roznětu musí být nová zápalnice dlouhá nejméně 120 cm.
Při odstraňování ucpávky je třeba dbát na to, aby nedošlo k dotyku škrabky s roznětnou náložkou.
Nový vývrt pro odpálení selhávky se nesmí přiblížit k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtu, ve kterém je selhávka, avšak ne méně než 30 cm.
Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvyšší přípustné hmotnosti nálože.
Pomůcky, které by mohly přijít do styku se selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.