§ 15 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách – Přímý materiál

§ 15 Přímý materiál (1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem. Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se do spotřeby přímého materiálu promítají úspory a záměny dosažené u porovnatelného výrobku a vyjádřené v jeho operativní kalkulaci nebo v jiném druhu kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny (dále jen „kalkulace“),65) jehož používání pro tvorbu cen je stanoveno příslušným cenovým úřadem. Bude-li u nového výrobku dosaženo dalších úspor a záměn, které nebyly promítnuty do cenové kalkulace porovnatelného výrobku, postupuje se podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8. (2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami nebo odbytovými cenami stanovenými podle § 45 odst. 5; velkoobchodními cenami s daní z obratu nebo maloobchodními cenami se přímý materiál oceňuje v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny. Použití jiných druhů cen a cen základních v době, kdy jsou platné zvýhodněné nebo znevýhodněné ceny, se řídí rozhodnutím příslušného cenového úřadu. Za podmínek uvedených v odstavci 4 se přímý materiál oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků. (3) Jestliže lze použít ke stejnému účelu rozdílné, ale zaměnitelné přímé materiály s rozdílnou výší cen a tyto materiály nejsou podstatnou kvalitativní podmínkou, započítají se do cenové kalkulace nového výrobku ty ceny přímých materiálů, které jsou používány při výrobě porovnatelného výrobku v době sestavení návrhu ceny nového výrobku. Materiály, které nejsou používány u porovnatelného výrobku nebo nové materiály použité u výrobků, jejichž ceny se tvoří individuální kalkulací, se započítávají v ceně propočtené váženým průměrem z cen platných v době zpracování návrhu ceny a struktury nákupu plánovaného nejméně pro prvý rok výroby. Tyto ceny se současně zahrnou do vnitropodnikových ceníků materiálů. (4) Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými, zvýšenými výjimečně o náklady pořízení podle odstavce 5, nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; je-li rozdíl vyšší, upraví se vnitropodnikový ceník materiálů. Rozdíl 1,5 % se posuzuje za celkovou spotřebu materiálu v organizaci. Do tohoto rozdílu se u dováženého materiálu nezapočítávají rozdíly mezi kupní a velkoobchodní cenou. Úprava vnitropodnikového ceníku materiálů v případech, kdy rozdíl bude vyšší než 1,5 %, musí být provedena nejpozději do 30. června roku následujícího po vzniku rozdílu s tím, že nový vnitropodnikový ceník platí od tohoto data pro oceňování přímého materiálu v cenových kalkulacích nových výrobků dodávaných po 1. lednu dalšího roku. Organizace, které používají oborové nebo odvětvové ceníky materiálů, oznamují rozdíly vyšší než 1,5 % cenovému úřadu, který ceník schválil. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na kalkulace upravené zvláštním předpisem.65) (5) K platným velkoobchodním cenám, odbytovým cenám podle § 45 odst. 5, velkoobchodním cenám s daní z obratu, popřípadě maloobchodním cenám nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují zpravidla do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem. (6) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování cen přímého materiálu, nejde-li o průměrování zahrnuté ve vnitropodnikových, oborových, popřípadě odvětvových cenících nebo průměrování podle odstavce 3. Příslušný cenový úřad může stanovit jiný postup. (7) Vedlejší výrobky,66) neplnohodnotný materiál a odpad vznikající při výrobě výrobku se v jeho cenové kalkulaci oceňují cenou možného použití. Cena možného použití se určí z ceny pro převažující způsob použití těchto materiálů, snížené o případné náklady na jejich potřebnou úpravu, dopravu apod. U vedlejších výrobků se kromě toho odečítá jejich kalkulovaný zisk. (8) Vedlejší výrobky, neplnohodnotný materiál a odpad, použité jako přímý materiál při výrobě, se v cenové kalkulaci oceňují stanovenou cenou. Není-li tato cena stanovena, oceňují se a) cenou plnohodnotného materiálu, jestliže použití neplnohodnotného materiálu nebo odpadu nezhoršuje podstatné kvalitativní podmínky výrobku proti podmínkám dosahovaným při použití plnohodnotného materiálu, nebo b) nižší cenou67) než je cena plnohodnotného materiálu, přičemž nutné zvýšení nákladů spojené s jejich použitím lze promítnout do zpracovacích nákladů; tímto postupem nesmí dojít k vyšším vlastním nákladům výroby než při ocenění podle písmena a). (9) Při poddodávkách se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 6.“. 8. V § 23 odst. 8 se slova „nejvýše však o 10 %“ nahrazují slovy „nejvýše však o 20 %“. 9. § 30 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem e), které zní: „e) u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků rozvojových výrobních programů a výrobků vyráběných v mezinárodní socialistické kooperaci.“. 10. V § 30 odst. 4 prvá věta včetně poznámky zní: „Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu s opatřeními k centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě,7) k zabezpečování výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a s dalšími opatřeními přijatými cenovými úřady a ostatními příslušnými orgány k podpoře optimální struktury dodávek požadované odběrateli.“, „7) Vyhláška č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.“. 11. § 30 odst. 6 se doplňuje ustanovením označeným písmenem e), které zní: „e) u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků útlumových výrobních programů.“. 12. V § 30 odst. 7 se slova „podle odstavce 6 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 6 písm. a), b) a e)“. 13. V § 30 odst. 7 se na konci připojuje tato věta: „Tento dodatkový odvod provádí organizace místo slevy nebo snížení ceny bez rozhodnutí příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru vždy, jde-li o a) vyvážené výrobky, na něž se vztahuje cenové znevýhodnění, b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti, patřící do odvětví potravin a pochutin a výrobky ostatních odvětví, jejichž maloobchodní ceny zahrnují rozdílovou daň z obratu, c) výrobky technicky zastaralé, pro něž výrobní organizace nenavrhla snížení ceny podle § 33 odst. 1, d) výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé, ačkoliv měly být dodány podle plánu odbytu, nebo není-li sestaven v potřebném členění, podle dodávkových hospodářských smluv.“. 14. V § 30 odst. 8 poslední věta zní: „Cenové znevýhodnění se dále neuplatňuje u dodávek výrobků pro vývoz, jestliže velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vývozu nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu nebo jestliže tak v zájmu podpory plnění vývozních úkolů rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnou plánovací komisí a ministerstvem financí a s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“. 15. § 30 odst. 12 se vypouští. 16. V § 31 odst. 2 druhá věta zní: „U výrobků, popřípadě souhrnu výrobků s dlouhým výrobním cyklem, zejména u provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení a stavebních objektů, může příslušný cenový úřad stanovit delší dobu cenového zvýhodnění, která se počítá ode dne, kdy byl výrobek, popřípadě souhrn výrobků poprvé fakturován.“. 17. § 32 odst. 2 zní: „(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna nejvýše a) o částku odpovídající propočtenému ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nejvýše však o 25 % základní ceny, b) o 15 % základní ceny, nelze-li z objektivních důvodů přínos vznikající u odběratele propočítat.“. 18. § 33 odst. 1 zní: „(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout snížení ceny výrobku měsíc před uplynutím lhůty technickoekonomické životnosti nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí orgánů uvedených v § 122 a 126. Velkoobchodní cena se snižuje o skutečný zisk výrobku zjištěný výslednou kalkulací sestavenou v posledním roce výroby, nejméně však o 15 % ceny.“. 19. V § 34 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.“. 20. § 34 odst. 3 zní: „(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna nejvýše a) o částku odpovídající ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nejvýše však o 25 % základní ceny; u spotřebních výrobků lze cenové zvýhodnění do výše 25 % základní ceny uplatnit na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu i bez propočtu přínosu, b) o 15 % základní velkoobchodní ceny v ostatních případech.“. 21. § 34 odst. 4 zní: „(4) Cenově nemohou být zvýhodněny výrobky zařazené státní zkušebnou do prvního stupně jakosti, a) jestliže cena byla stanovena před vydáním rozhodnutí o zařazení do prvního stupně jakosti a nebyla stanovena některá z cen podle § 5, b) jde-li o potraviny, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.“. 22. V § 35 odst. 2 písm. a) se slova „5 % z velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „15 % z velkoobchodní ceny“. 23. V § 35 odst. 2 písm. b) se slova „20 % z velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „30 % z velkoobchodní ceny“. 24. V § 36 odst. 1 se v poslední větě slova „nejvíce však 10 % propočtové ceny“ nahrazují slovy „nejvíce však 20 % propočtové ceny“. 25. V § 38 odst. 1 druhá věta zní: „Příslušný cenový úřad může se souhlasem ústředních orgánů nadřízených dodavateli a odběrateli stanovit jiné podmínky pro uplatnění cenového zvýhodnění.“. 26. § 38 odst. 3 zní: „(3) Zvýhodněné ceny výrobků zařazených do módních novinek nebo výrobků luxusního provedení se sjednávají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem s přihlédnutím k podmínkám realizace, zejména nabídky a poptávky.“. 27. § 39 odst. 1 zní: „(1) K zabezpečení žádoucího vývoje úrovně cen v oborech, kde se uplatňují módní novinky a výrobky luxusního provedení, mohou příslušné cenové úřady na návrh zainteresovaných ústředních orgánů stanovit rozsah módních novinek a výrobků luxusního provedení, na které se vztahuje cenové zvýhodnění.“. 28. § 47 včetně nadpisu zní: