§ 12 Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového a háďátka nažloutlého a o změně vyhlášky č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého – Účinnost

§ 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. 1. Hostitelské rostliny s kořeny: Capsicum spp., Solanum lycopersicum L., Solanum melongena L. 2. a) Ostatní rostliny s kořeny: Allium porrum L., Beta vulgaris L., Brassica spp., Fragaria L., Asparagus officinalis L. b) Cibule, hlízy a oddenky, které nepodléhají úředně schváleným opatřením podle bodu A přílohy č. 3, vyrostlé v zemině, kromě těch, které jsou uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení, zapěstování), z níž je patrné, že jsou určeny k prodeji konečným spotřebitelům, kteří se v rámci podnikání nezabývají produkcí rostlin nebo řezaných květin. Allium ascalonicum L., Allium cepa L., Dahlia spp., Gladiolus Tourn. Ex L., Hyacinthus spp., Iris spp., Lilium spp., Narcissus L., Tulipa L. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. 1. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 3 odst. 1 až 3 a) odběr vzorků zahrnuje vzorek zeminy o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na ha v pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celý pozemek o šířce nejméně 5 metrů a délce nejvíce 20 metrů mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se použije pro další zkoumání, tj. pro extrakci cyst, identifikaci druhu a případně i určení patotypu/skupiny virulence; velikost standardního objemu odebraného vzorku se při menší výměře pozemku nemění; b) testování zahrnuje metody extrakce háďátka popsané v příslušných rostlinolékařských postupech nebo diagnostických protokolech pro Globodera pallida a Globodera rostochiensis: EPPO standardy. 2. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 4 odst. 2 - průzkum pozemků nesadbových brambor a) odběrem vzorků se rozumí: - odběr vzorků popsaný v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy nejméně 400 ml/ha, - cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce kořenů s viditelnými příznaky, nebo - odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s hlízami brambor po sklizni za předpokladu, že pozemek, kde byly brambory pěstovány, lze vysledovat; b) testováním se rozumí testování podle bodu 1. 3. Standardní objem vzorku uvedený v bodě 1 může být snížen na minimálně 400 ml zeminy/ha za předpokladu, že: a) existuje doklad, že v posledních šesti letech před průzkumem nebyly na pozemku pěstovány a přítomny brambory ani jiné hostitelské rostliny, b) ve vzorcích o objemu 1500 ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou po sobě následujících průzkumech zjištěn výskyt háďátka a po prvním průzkumu nebyly na pozemku pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum, nebo c) při posledním průzkumu, který musel sestávat ze vzorku o objemu nejméně 1500 ml zeminy/ha, nebyl zjištěn výskyt háďátka ani jeho cyst s živým obsahem a na pozemku nebyly od posledního průzkumu pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum. 4. Objem vzorku uvedený v bodě 1 pro pozemky větší než 8 ha a vzorku uvedeného v bodě 3 pro pozemky větší než 4 ha může být snížen: a) u standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou vzorky o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha, nebo b) u sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu minimálně 400 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha. 5. Vzorky o sníženém objemu uvedené v bodech 3 a 4 se mohou dále používat při následných průzkumech podle § 3 odst. 1 až 3, dokud nebude na daném pozemku zjištěn výskyt háďátka. 6. Standardní objem vzorku zeminy uvedený v bodě 1 lze snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se pozemek nachází v oblasti shledané prostou výskytu háďátka a je označen, udržován a zkoumán v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Podrobné údaje o takových oblastech se úředně oznámí Komisi a ostatním členským státům písemně. 7. Minimální objem vzorku zeminy musí být v každém případě 200 ml zeminy na pozemek. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. A. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 3 odst. 5, v § 7 odst. 2 písm. c) bodě 3, v § 7 odst. 6 této vyhlášky a v bodě 2 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce jsou: a) odmoření vhodnými metodami tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka, nebo b) odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka. B. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 7 odst. 5 písm. b) je dodání do závodu na zpracování nebo třídění s vhodnými a úředně schválenými postupy na odstraňování odpadů, pro něž bylo stanoveno, že zde neexistuje riziko šíření háďátka. C. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 9 odst. 1 je opětovný úřední odběr vzorků z pozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený podle § 6 odst. 2, a testování za použití jedné z metod uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce po uplynutí období minimálně 6 let od pozitivního potvrzení výskytu háďátka nebo od posledního pěstování brambor. Toto období může být zkráceno na nejméně 3 roky, pokud byla přijata příslušná úředně schválená ochranná opatření. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. A. Stupeň rezistence Stupeň náchylnosti brambor k háďátku se vyčísluje na základě následující standardní bodovací tabulky, jak je uvedeno v § 3 odst. 8 a v příloze č. 7 k této vyhlášce. Počet bodů 9 označuje nejvyšší úroveň rezistence. Relativní náchylnost (%)Počet bodů< 191,1-383,1-575,1-10610,1-15515,1-25425,1-50350,1-1002> 1001 B. Protokol testování rezistence 1. Test se provádí v karanténním zařízení buď pod širým nebem, ve sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách. 2. Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy (nebo vhodného substrátu). 3. Teplota zeminy v průběhu testu nesmí přesáhnout 25° C a zemina musí být přiměřeným způsobem zavlažována. 4. Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy. Doporučuje se ponechání pouze jednoho stonku. 5. Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu použije odrůda brambor „Désirée“. Další plně náchylné kontrolní odrůdy místního významu mohou být použity navíc k interním zkouškám. Odrůda se standardní náchylností může být změněna, pokud výzkum ukáže, že jiné odrůdy jsou buď vhodnější nebo dostupnější. 6. K testování na patotypy Ro1, Ro5, Pa1 a Pa3 se použijí následující standardní populace háďátka: Ro1: populace Ecosse Ro5: populace Harmerz Pa1: populace Scottish Pa3: populace Chavornay Do testování mohou být zařazeny jiné populace háďátka místního významu. 7. Identita standardní populace musí být zkontrolována za použití vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích předzkouškách používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní klony se známou rezistencí. 8. Počáteční dávka inokula háďátka (Pi) sestává z 5 embryonů a/nebo larev na 1 ml použité zeminy či substrátu. Inokulace háďátka se provádí formou cyst nebo kombinovaně jako embryony a/nebo larvy v suspenzi. Doporučuje se, aby počet cyst použitých k inokulaci byl předem ověřen testem líhnutí. 9. Životnost obsahu cyst háďátka používaných jako zdroj inokula musí být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6-24 měsíců staré a po dobu nejméně 4 měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při teplotě 4 °C. 10. Na každou kombinaci populace háďátka a testované odrůdy brambor musí být nejméně 4 nádoby. Na kontrolní odrůdu se standardní náchylností se doporučuje použít nejméně 10 nádob. 11. Doba trvání testu musí být nejméně 3 měsíce a před jeho ukončením se musí zkontrolovat dostatečná zralost vývoje samičí populace. 12. Cysty háďátka ze všech 4 opakování se extrahují a spočítají pro každou nádobu zvlášť. 13. Populační hustota (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci testu rezistence se určí tak, že se spočítají cysty ze všech nádob a embryony a larvy nejméně ze 4 nádob. 14. Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena míra množení nejméně 20 x (Pf/Pi). 15. Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní náchylností nesmí překročit 35 %. 16. Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v procentech podle vzorce: Pf testované odrůdy / Pf kontrolní odrůdy se standardní náchylností × 100 %. 17. Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně náchylná k danému patotypu (tzn. dosahuje v tabulce podle části A počtu 1 či 2 bodů), nevyžaduje se opakování testů v druhém roce. 18. Výsledky testů musí být potvrzeny alespoň jednou další zkouškou vykonanou v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti za tyto dva roky se použije k odvození počtu bodů podle standardní bodovací tabulky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Odborné šetření podle § 6 odst. 1 je zaměřeno na: a) vymezení zamořeného pozemku nebo objektu a posouzení, hrozí-li odtud nebezpečí šíření háďátka; b) zjištění údajů potřebných pro evidenci výskytu podle § 4 odst. 3 a posouzení, zda byla splněna ohlašovací povinnost podle § 9 zákona a § 6 vyhlášky č. 215/2008 Sb.; c) zjištění skutečného nebo pravděpodobného původu výskytu, zejména s ohledem na možnost přenosu infekce z jiného zamořeného pozemku nebo objektu rozmnožovacím materiálem bramboru či jinými rostlinami, mechanizačními prostředky, dopravními prostředky, nářadím, vodní či větrnou erozí, možnost přenosu statkovými hnojivy, sedimenty z pracích vod zpracovatelských a jiných podniků a v souvislosti s historií užívání pozemku nebo objektu, včetně posouzení četnosti pěstování hostitelských rostlin; d) posouzení současných možností šíření háďátka ze zamořeného pozemku nebo objektu s ohledem na - intenzitu zamoření a terénní popřípadě jinou izolaci zamořeného pozemku nebo objektu od jejich okolí, - místa a způsoby skladování a zužitkování sklizně hostitelských rostlin a rostlin určených k přesadbě na jiné pozemky, - mechanizační prostředky a nářadí používané na zamořených pozemcích (v zamořených objektech) a jejich použití na dalších pozemcích (v dalších objektech); e) posouzení účelnosti a možnosti eradikace háďátka s přihlédnutím k výsledkům šetření podle písmen a) a d) a k ekologickým a hygienickým aspektům případného použití chemických prostředků. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. A. Chemická asanace Cysty háďátka lze hubit těmito dezinfekčními prostředky: Dezinfekční prostředekKoncentrace %Minimální doba expozice (v minutách)Kresolum saponatum (trikresol 51,6 %)515Louh sodný3 - 530Chlornan sodný (15 % aktivního chlóru)1060Savo (4,5 % aktiv. chlóru)3360Čpavková voda (24 %)1030Formalin (formaldehyd 40 %)1530 Před asanací je třeba zamořené předměty a prostory zbavit rostlinných zbytků a zeminy (mechanicky nebo omytím vodou, vysátím průmyslovým vysavačem, vyfoukáním nepřístupných míst strojů a zařízení stlačeným vzduchem a podobně) a rostlinné zbytky a zeminu odstranit v souladu s bodem C této přílohy. Vlastní asanace se provádí máčením v příslušném roztoku nebo postřikem v dávce 0,5 - 1 litr na m2, jímž se ošetřovaný předmět dokonale smáčí. Při rychlém vysychání postřiku na ošetřovaném předmětu (na slunci a větru) je třeba postřik ještě jednou opakovat. Po asanaci se ošetřované předměty, zejména po použití chlornanových přípravků a louhu sodného, omyjí teplou vodou. Při asanaci je nutno dodržovat příslušná hygienická a bezpečnostní opatření, uvedená na etiketách používaných prostředků. B. Asanace horkou vodou a parou Asanace horkou vodou se provádí máčením předmětů po dobu nejméně 30 minut při teplotě vody 65°C nebo 15 minut při teplotě 80°C. K aplikaci páry se používají stabilní nebo přenosné vyvíječe páry. Teplota páry musí být nejméně 80°C a expozice nejméně 30 minut. Při teplotách nad 100°C lze expozici zkrátit až na 15 minut. V případě rašlových pytlů nesmí teplota překročit 85°C. Propařovaný materiál musí být mírně vlhký. C. Odstraňování zamořeného nebo ze zamoření podezřelého materiálu Rostlinné zbytky, obaly, zbytky zeminy, smetky ze skladů apod., zamořené nebo podezřelé ze zamoření háďátkem, je možno: a) spálit, nebo b) uložit do řízené skládky odpadů1), odkud nehrozí nebezpečí případného rozšíření háďátka, nebo do předem vykopané jámy a zahrnout nejméně 50 cm vysokou vrstvou zeminy; pro bezpečnější likvidaci je vhodné předem materiál asanovat podle části A. nebo B. této metodiky nebo jej před zahrnutím zeminou prosypat chlorovým vápnem nebo páleným vápnem v množství 5 kg na m3. Způsob a místo odstraňování materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto zamoření podezřelého musí schválit Ústav. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. 1. Hubení háďátka se provádí po souhlasu a pod dohledem Ústavu, kterému vlastník nebo uživatel zamořeného pozemku či objektu předem oznámí datum provádění jednotlivých zásahů a opatření. 2. Výběr metod hubení a jejich optimální kombinace závisí na místních podmínkách (intenzitě zamoření půdy, velikosti pozemku, nebezpečí dalšího šíření infekce, ekologické situaci, ekonomických možnostech pěstitele aj.). Základem je asanace půdy chemickými prostředky a pomocí rezistentních odrůd bramboru s nejvyšším stupněm rezistence podle bodu A přílohy č. 4. Metody hubení háďátka zveřejňuje Ústav ve Věstníku a písemně předává Komisi a ostatním členským státům Evropské unie. 3. Účinnost hubení se ověřuje přezkoušením zamořenosti pozemku či objektu podle § 9. 4. Evidenci o hubení háďátka vede protokolárně Ústav. Protokol obsahuje popis a data všech provedených prací a zakládá se do evidence výskytu háďátka. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. A. Podmínky pro přepravu a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území 1. Brambory se přepravují v dopravních prostředcích, z nichž nemůže obsah vypadávat a jejichž úložný prostor lze vyčistit, popřípadě dezinfikovat, a to bez meziskladování a přebalování přímo do místa spotřeby. 2. Po vyložení brambor se úložný prostor použitého dopravního prostředku a použité ohradové palety nebo podobné obaly mechanicky vyčistí a pocházejí-li brambory ze zamořeného pozemku nebo z karanténního území s výskytem agresivního patotypu, omyjí vodou v místě, odkud se háďátko nemůže šířit. Brambory z pozemku zamořeného agresivním patotypem se po mechanickém vyčištění a omytí vodou dezinfikují podle přílohy č. 6 části A. Obdobně se vyčistí, popřípadě dezinfikují místa vykládky a skladování brambor. Zbytky zeminy a hlíz se odvezou do řízené skládky odpadů1), schválené z hlediska ochrany proti šíření háďátka Ústavem. 3. Pytle použité k přepravě brambor ze zamořených pozemků a z karanténního území s výskytem agresivního patotypu se spálí nebo asanují podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. 4. Usazeniny ze sedimentačních jímek zpracovatelských závodů se vyvezou na místa schválená Ústavem. Jejich další použití je možné jen na základě povolení Ústavu a za dodržení jí stanovených podmínek. 5. Usazeniny podle bodu 4 mohou být použity na orné půdě jen po jejich asanaci nebo ověření jejich nezamořenosti háďátkem podle části B této přílohy, a to jen na pozemcích, na nichž nebudou pěstovány brambory dříve než za 2 roky. Opatření podle bodů 1 až 5 se stanoví obdobně a v přiměřeném rozsahu i pro přepravu a zužitkování jiného materiálu, kterým se může přenášet háďátko. B. Asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích zpracovatelských závodů 1. Po skončení kampaně se sedimenty v jímce udržují úplně pod hladinou vody, a to nejméně do 31. března. 2. Po vypuštění vody z jímky se u jímek opatřených svislými betonovými nebo panelovými stěnami spláchnou vodou stěny jímky nad sedimenty až do výše, kam dosahovala nejvyšší hladina vody. 3. Před začátkem vysychání povrchu sedimentů, nejpozději do 30. dubna, se překryje celá sedimentační jímka černou fólií, která se upevní tak, aby nikde nedošlo k odkrytí sedimentů. 4. Černá fólie se odstraní nejdříve 1. srpna. 5. Tam, kde je nutno vyprazdňovat sedimentační jímky během kampaně, je možno použít černou fólii podle bodů 3 a 4 i k překrytí jejich hromad v místě, kam byly přemístěny. 1) Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS. 2) § 2 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 3) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 4) § 5 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb. 5) § 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 554/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 6) § 30 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 7) § 33 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 8) § 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. 9) Články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí. 1) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.