§ 1 Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 288/1993 Sb. – Rozsah působnosti

§ 1 Rozsah působnosti (1) Toto nařízení stanoví a) katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení, b) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů, c) příplatky za vedení, d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši, e) podmínky pro poskytování odměn a f) způsob poskytování platu v jiné než české měně zaměstnancům rozpočtových organizací a zaměstnancům školských úřadů, okresních úřadů nebo obcí, kteří vykonávají práci ve školách a školských zařízeních, a zaměstnancům příspěvkových organizací, pokud tak stanoví zákon. (2) Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnance rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je a) Ministerstvo obrany nebo b) Ministerstvo vnitra, pokud tato organizace byla zřízena k plnění úkolů pro potřeby vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo pro potřeby požární ochrany.“. 2. V § 2 odst. 2 se za slovo „zaměstnanců“ doplňuje čárka a vkládají slova „které odborně řídí,“. 3. V § 4 odst. 3 písm. d) se slova „dělnické nebo obdobné práce“ nahrazují slovy „práce převážně manuálního charakteru“. 4. § 4 odst. 3 písm. e) zní: „e) je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“) nebo vyššího odborného vzdělání anebo“. 5. V § 4 odst. 3 se doplňuje nové písmeno f), které zní: „f) je zařazen do deváté platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání.“. 6. § 4 odst. 4 zní: „(4) Zaměstnance, který nezískal před ukončením potřebného stupně vzdělání odbornou praxi, lze po dobu získávání praktických zkušeností pro řádný výkon sjednaného druhu práce zařadit nejvýše do čtvrté platové třídy, jestliže ukončil úplné střední vzdělání, nebo nejvýše do šesté platové třídy, jestliže ukončil vyšší odborné vzdělání, nebo nejvýše do sedmé platové třídy, jestliže ukončil bakalářské vzdělání, anebo nejvýše do osmé platové třídy, jestliže ukončil vysokoškolské vzdělání. Není-li toto zařazení v souladu s ustanovením odstavce 1 věty první, může být zaměstnanec zařazen do čtvrté, šesté, sedmé nebo osmé platové třídy nejvýše po dobu jednoho roku od ukončení potřebného stupně vzdělání.“. 7. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „úplného středního vzdělání“ vkládají slova „a vyššího odborného vzdělání“ a na konci se vypouští čárka a připojují se slova „nebo bakalářského vzdělání u zaměstnance zařazeného do deváté platové třídy,“. 8. V § 5 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) praxe v oboru požadované práce dosaženou před ukončením stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)] v rozsahu čtyř pětin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 9. § 5 odst. 1 písm. d) a e) včetně poznámky znějí: „d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby a e) mateřské a další mateřské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo další mateřské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,4a) pokud se žena současně nepřipravovala na povolání, nebo dobu osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let. 4a) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. § 5 odst. 3 písm. b) zní: „b) osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo jen středního vzdělání, dobu sedmi roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání.“. 11. V § 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno c), které zní: „c) deváté a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou roků.“. 12. V § 6 se vypouští věta třetí. 13. § 9 odst. 2 zní: „(2) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou, vzdělávací nebo diagnostickou činnost ve speciální škole a ve speciální mateřské škole,6) ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,7) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 1000 Kč měsíčně.“. 14. V § 9 se na konci připojují odstavce 3 až 10, které včetně poznámek znějí: „(3) Zaměstnanci, který soustavně vykonává přímou výchovně vzdělávací činnost se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně. (4) Zaměstnanci, který vykonává výchovnou nebo vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče nebo oddělení Ústavu sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené,7a) se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. (5) Zdravotnickým zaměstnancům, jejichž výkon práce je spojen s mimořádnou zátěží spočívající v soustavné přímé péči o osoby v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení a ústavech sociální péče pro osoby mentálně nebo tělesně postižené, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. (6) Členům výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby7b) se poskytuje příplatek ve výši 500 Kč až 2000 Kč měsíčně. (7) Zaměstnanci, jehož výkon práce je spojen s mimořádnou neuropsychickou zátěží spočívající v soustavném přímém osobním styku s občany v krizových sociálních situacích, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně. (8) Zaměstnanci hygienické služby,8) který soustavně provádí a zajišťuje hygienický dozor mimo sídlo zaměstnavatele a jeho organizačních útvarů, se poskytuje příplatek ve výši 200 Kč až 800 Kč měsíčně. (9) Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvrhl pracovní dobu tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, popř. noční směně, se poskytuje příplatek ve výši 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Výši příplatku určí v rámci stanoveného rozpětí zaměstnavatel. (10) Zaměstnanci přísluší pouze jeden z příplatků stanovených v odstavcích 2 až 8. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. 7a) § 61 až 71 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 28/1993 Sb. 7b) § 6 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 8) § 76 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (úplné znění č. 86/1992 Sb.).“. 15. V § 10 písm. b) se vypouštějí slova „popřípadě v souvislosti s jeho uvolněním z dosavadního zaměstnání, pokud zaměstnanec splní podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu podle zvláštního předpisu,8)“. 16. Za § 10 se vkládá § 10a, který včetně nadpisu zní: