§ 2 Vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění – Povinná školní docházka

§ 2 Povinná školní docházka (K § 18 odst. 1 zákona) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.“. 3. V § 6 se připojuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonával s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu delší než jeden měsíc práci v druhé organizaci, anebo v ní vykonával práci bez souhlasu první organizace, poskytují se přídavky na děti v druhé organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v první organizaci.“. 4. V § 7 odst. 1 se za slova „vstoupil do zaměstnání“ vkládají slova „nebo z něho vystoupil“. 5. § 7 odst. 2 zní: „(2) Jako odpracovaná doba se posuzuje také mezidobí od skončení jednoho zaměstnání do vstupu do jiného, jestliže doba, kterou pracovník z důvodu změny zaměstnání neodpracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro mezidobí od skončení jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.“. 6. V § 7 se připojuje odstavec 3, který zní: „(3) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracované doby (i s přihlédnutím k dobám uvedeným v odstavcích 1 a 2), přídavky na děti náleží, i když pojištění pracovníka netrvalo po celý kalendářní měsíc.“. 7. V § 11 odst. 1 věta druhá zní: „Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.“.4) 8. § 11 odst. 2 písm. a) zní: „a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,“. 9. V § 14 písm. a) se slova „do učebního poměru nebo“ nahrazují slovy „na střední školu nebo zvláštní odborné učiliště, anebo“. 10. V § 14 se připojuje písmeno d), které zní: „d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1984. Předseda: Hoffmann v. r. 1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách. 2) § 142 odst. 2 zákoníku práce. 3) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 4) § 14 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.