§ 39 Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků – Doba pracovní činnosti
Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků · 8/1972 Sb. · § 39 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 39 zákona č. 8/1972 Sb. definuje, co se rozumí dobou pracovní činnosti pro účely vzniku a výše nároku na důchod družstevních rolníků, a to od 1. října 1948.
§ 39 Doba pracovní činnosti
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba pracovní činnosti, rozumí se jí tyto doby od 1. října 1948:
1. doba započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a doba důchodového zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků;
2. doba
a) před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva, trvale v něm pracovala (§ 2 odst. 1 a 2) ve stanoveném rozsahu, i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev,
b) před 1. lednem 1969, po kterou družstevnice před vstupem do jednotného zemědělského družstva spolupracovala v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění spolupracujících členů rodiny na soukromém hospodářství svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem, nebo po kterou družstevnice byla ve stanoveném rozsahu pracovně činná v jednotném zemědělském družstvu I. nebo II. typu;
3. doba učebního poměru k jednotnému zemědělskému družstvu;
4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky;
5. doba pracovní činnosti (pracovního, učebního poměru) v cizině, má-li družstevník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
a) československým občanem nebo
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky pracovně činný aspoň 10 let,
pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.*)
(2) Kalendářní roky, v nichž družstevník neodpracoval bez vážného důvodu aspoň počet pracovních dnů stanovený prováděcími předpisy, se nezapočítávají pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení ani pro jeho výši.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
a) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) získaná podle jiných předpisů,
b) kdy se budou nároky na důchodové dávky pracovníka v pracovním poměru, popřípadě člena výrobního družstva nebo příslušníka ozbrojených sil posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky i poté, kdy se stal družstevníkem.
Výklad
Stručně
Paragraf 39 zákona č. 8/1972 Sb. definuje, co se rozumí dobou pracovní činnosti pro účely vzniku a výše nároku na důchod družstevních rolníků, a to od 1. října 1948.
Co to znamená v praxi
Pro nárok na důchod se započítávají doby, kdy byl družstevník pojištěn nebo zabezpečen podle dřívějších předpisů týkajících se družstevních rolníků.
Zahrnují se i specifické doby práce žen v JZD před rokem 1957, nebo spolupráce družstevnic na soukromém hospodářství manžela před rokem 1969, pokud splňovaly stanovený rozsah.
Do doby pracovní činnosti se počítá i učební poměr v JZD a doba studia po skončení povinné školní docházky, pokud bylo studium potřebné pro povolání.
Za určitých podmínek se započítává i pracovní činnost v cizině, pokud má družstevník trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je československým občanem nebo cizím státním příslušníkem s minimálně 10 lety pracovní činnosti v ČSSR.
Na co si dát pozor
Kalendářní roky, ve kterých družstevník bez vážného důvodu neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, se nezapočítávají pro vznik ani výši nároku na důchod.
Prováděcí předpisy blíže stanoví, jak se zhodnotí doby důchodového zabezpečení získané podle jiných předpisů a kdy se nároky posuzují podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru, i když se stal družstevníkem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.