§ 61a Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony · 80/2019 Sb. · § 61a · Daňové a finanční právo
§ 61a Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí
Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť.“.
7. V § 64 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V odvolacím řízení může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“.
Čl. XI
1. Povolení uživatele nebo ručitele souborné jistoty a povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu vydaná přede dnem 1. května 2004, která nepozbyla platnosti přede dnem 1. května 2019, pozbývají platnosti dnem 1. května 2019.
2. Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije také v případě lhůty pro stanovení cla, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k oznámení rozhodnutí o stanovení cla došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Čl. XII
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“.
2. V § 92 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“.
3. V § 116 odst. 3 se slova „s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu“ nahrazují slovy „správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně“.
ČÁST SEDMÁ
Čl. XIII
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb. a zákona č. 305/2017 Sb., se mění takto:
1. V § 13h odst. 4 písm. c) se slova „místa trvalého nebo jiného pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“ a slovo „a“ se nahrazuje čárkou.
2. V § 13h odst. 4 písm. d) se slova „ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.“ nahrazují slovy „v zúčastněném státě, jehož je rezidentem, a“.
3. V § 13h odst. 4 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e) kód státu nebo jurisdikce, jichž je majitel účtu rezidentem.“.
4. V § 13zd se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud právní řád státu nebo jurisdikce, ze kterých je nejvyšší mateřská entita skupiny podniků, stanoví podmínky, za kterých tato skupina není nadnárodní skupinou podniků a které jsou založené na porovnání celkových konsolidovaných výnosů uvedených v konsolidované účetní závěrce této skupiny s částkou 750 000 000 EUR nebo s částkou v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015, použijí se namísto odstavce 2 tyto podmínky.“.
5. V § 13zl odst. 2 písm. a) bod 2 zní:
„2. smluvní stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, není pro dané vykazované období státem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo“.
6. V § 13zn odst. 2 se slova „prvního vykazovaného účetního období“ nahrazují slovy „vykazovaného účetního období, ve kterém se účetní jednotka stala českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků“.
7. V § 13zn se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Česká členská entita skupiny podniků, která přestala být nadnárodní skupinou podniků, je povinna ohlásit tuto skutečnost správci daně do konce vykazovaného účetního období, ve kterém tato skutečnost nastala.“.
8. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Držitel informace podle odstavce 2 je povinen ji na vyžádání kontaktního místa poskytnout kontaktnímu místu pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní; to neplatí, jde-li o informaci, na kterou se vztahuje zákonem uložená nebo zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti a kterou držitel získal v souvislosti s poskytnutím právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.“.
9. V příloze č. 1 čl. E bodě 8 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
10. V příloze č. 2 oddílu I čl. B se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, pokud má oznamující česká finanční instituce podle jiného právního předpisu povinnost si DIČ nebo datum narození opatřit“.
11. V příloze č. 2 oddílu III čl. B se doplňuje bod 7, který zní:
„7. Jestliže u účtu s nižší hodnotou, u kterého byl použit postup podle bodu 1, dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy prokazující aktuální adresu bydliště jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později, získá čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je aktuální adresa bydliště, a listinné důkazy prokazující tuto skutečnost. Pokud oznamující česká finanční instituce nezíská čestné prohlášení a listinné důkazy do konce lhůty, je povinna uplatnit postup pro vyhledávání v elektronických záznamech podle bodů 2 až 6.“.
12. V příloze č. 2 oddílu IV čl. C se za slovo „získá“ vkládají slova „do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci článku se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto získání nového čestného prohlášení ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci. Pokud oznamující česká finanční instituce ve stejné lhůtě nezíská ani platné čestné prohlášení, ani uspokojivé vysvětlení, má se za to, že je majitel účtu rezidentem jak státu nebo jurisdikce uvedených v původním čestném prohlášení, tak státu nebo jurisdikce vyplývajících ze změněných okolností.“.
13. V příloze č. 2 oddílu V čl. D se doplňuje bod 3, který zní:
„3. V případě, kdy se vyžaduje získat čestné prohlášení týkající se ovládající osoby pasivní nefinanční entity, ale oznamující česká finanční instituce toto čestné prohlášení nezískala, vyjde oznamující česká finanční instituce při určení toho, zda je tato ovládající osoba oznamovanou osobou, z indicií uvedených v oddíle III čl. B bodě 2, pokud jimi disponuje.“.
14. V příloze č. 2 oddílu V čl. E bodě 3 se za slovo „musí“ vkládají slova „ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci bodu se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto postupů uvedených v článku D ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení nebo původních listinných důkazů. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci.“.
15. V příloze č. 2 oddílu VI se na začátek věty druhé vkládá označení článku „A“ a na konci oddílu se doplňuje článek B, který zní:
„B. Jestliže u nového účtu entity dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení nebo jiná dokumentace týkající se tohoto účtu jsou nesprávné nebo nespolehlivé, uplatní oznamující česká finanční instituce u tohoto účtu postup podle oddílu V čl. E bodu 3.“.
ČÁST OSMÁ
Čl. XIV
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
2. V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a jeho zástupcem“ zrušují a za slovo „jmenován“ se vkládají slova „a jeho zástupcem může být určen“.
3. V § 3 odstavec 5 zní:
„(5) Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je příslušný podle zákona o státní službě, vydává
a) organizační řád Finanční správy České republiky a
b) služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční správy, je-li pro více orgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních věcí státní služby.“.
4. V § 6 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
5. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“.
6. V § 9 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
7. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“.
8. V § 11 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních her,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
9. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.