§ 16 Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí celní zákon č. 36/1953 Sb. – Návrh na celní řízení
Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí celní zákon č. 36/1953 Sb. · 82/1961 Sb. · § 16 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 16 vyhlášky 82/1961 Sb. stanoví, jak se podává návrh na celní řízení, co musí obsahovat a kdy ho lze měnit.
§ 16 Návrh na celní řízení
(1) Návrh na celní řízení se podává zpravidla ústně. Orgány celní správy mohou však k zajištění správného provedení celního řízení požadovat, aby návrh byl podán písemně na předepsaném tiskopise.
(2) Celní účastník je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dozorem zjistit údaje potřebné pro návrh. Celní účastník může měnit návrh na celní řízení, dokud ještě nebylo započato s celní prohlídkou. Po tomto okamžiku až do projednání zboží může celní účastník měnit návrh jen pokud jde o druh celního řízení.
(3) Návrh na celní řízení se musí vztahovat na celou zásilku a musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno a sídlo celního zájemce,
b) jméno a sídlo celního účastníka,
c) jméno a sídlo odesílatele a příjemce,
d) počet, druh, značky a čísla nákladových kusů,
e) množství zboží podle měřítek stanovených celním sazebníkem, jakož i podle měřítek uvedených v dovozním nebo vývozním dokladu,
f) označení druhu a povahy zboží podle pojmenování v celním sazebníku; patří-li pod označení celního sazebníku více druhů zboží, je třeba uvést zboží též podle pojmenování obvyklého v obchodě,
g) cenu zboží přepočtenou na Kčs podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé, je-li údaj o ceně potřebný k provedení navrženého celního řízení,
h) označení druhu a povahy obalů podle pojmenování v tárovém sazebníku, a nejsou-li v něm jmenovány, podle obvyklého pojmenování,
ch) zemi původu při dovozu,
i) zemi určení při vývozu,
j) druh celního řízení,
k) účel dovozu nebo vývozu (při projednávání do záznamního oběhu),
l) lhůtu k zpětnému vývozu po případě k zpětnému dovozu (v záznamním oběhu),
m) druh jistoty za celní náhradu a její výši (v záznamním oběhu, v poukazovacím řízení, v uskladňovacím řízení),
n) lhůtu k dodání zboží (v poukazovacím řízení),
o) celnici, jíž má být zboží dodáno (v poukazovacím řízení),
p) odůvodnění požadovaného celního osvobození,
r) seznam připojených dokladů.
(4) U zavazadel může cestující navrhnout, aby celní řízení bylo provedeno podle výsledku celní prohlídky.
Výklad
Stručně
Paragraf 16 vyhlášky 82/1961 Sb. stanoví, jak se podává návrh na celní řízení, co musí obsahovat a kdy ho lze měnit.
Co to znamená v praxi
Návrh na celní řízení se obvykle podává ústně, ale celní správa může požadovat písemnou formu na předepsaném tiskopise.
Celní účastník má právo si zboží pod celním dozorem prohlédnout, aby získal potřebné údaje pro návrh.
Návrh lze měnit volně, dokud nezačne celní prohlídka; poté je možné měnit pouze druh celního řízení.
Návrh musí být komplexní a obsahovat řadu specifických údajů o zboží, účastnících, ceně, původu, účelu a druhu celního řízení.
Na co si dát pozor
Návrh musí zahrnovat celou zásilku, nikoli jen její část.
Je nutné uvést přesné údaje o zboží podle celního sazebníku a případně i podle obchodního pojmenování.
Při dovozu je třeba uvést zemi původu, při vývozu zemi určení.
V případě specifických celních režimů (záznamní oběh, poukazovací řízení, uskladňovací řízení) je nutné uvést další podrobnosti, jako je lhůta pro zpětný vývoz/dovoz, druh a výše jistoty nebo lhůta k dodání zboží.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.