Stručně: Paragraf 86/1950 Sb. § 209 stanoví, že odložení dítěte, které si samo nemůže pomoci, je trestným činem, za který hrozí odnětí svobody, přičemž trest je vyšší, pokud má takové jednání za následek těžkou újmu na zdraví nebo smrt dítěte.
§ 209 Odložení dítěte.
(1) Kdo odloží dítě, které si samo nemůže opatřit pomoc, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel potrestán, má-li čin uvedený v odstavci 1 za následek těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
Výklad
Stručně
Paragraf 86/1950 Sb. § 209 stanoví, že odložení dítěte, které si samo nemůže pomoci, je trestným činem, za který hrozí odnětí svobody, přičemž trest je vyšší, pokud má takové jednání za následek těžkou újmu na zdraví nebo smrt dítěte.
Co to znamená v praxi
Trestný čin odložení dítěte se týká situací, kdy je dítě ponecháno bez pomoci a není schopno si samo zajistit přežití nebo ochranu.
Základní trest za odložení dítěte je odnětí svobody na jeden rok až pět let.
Pokud v důsledku odložení dítěte dojde k těžké újmě na zdraví dítěte nebo k jeho smrti, trest se zvyšuje na odnětí svobody na dva až deset let.
Tento paragraf se zaměřuje na ochranu nejzranitelnějších osob, které jsou zcela závislé na péči dospělých.
Na co si dát pozor
K naplnění skutkové podstaty trestného činu dochází již samotným odložením dítěte, které si samo nemůže opatřit pomoc, bez ohledu na to, zda dojde k újmě.
Závažnost následků (těžká újma na zdraví nebo smrt) má přímý vliv na výši trestu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.