Stručně: Paragraf 214 zákona 86/1950 definuje trestný čin únosu, který spočívá v odejmutí osoby mladší 15 let nebo osoby s duševní poruchou či nedostatečným vývojem z péče toho, kdo se o ni má starat.
§ 214 Únos.
(1) Kdo osobu mladší než patnáct let nebo osobu stiženou duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z moci toho, kdo má povinnost o ni pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch,
b) je-li takovým činem ohrožen mravní vývoj unesené osoby, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Výklad
Stručně
Paragraf 214 zákona 86/1950 definuje trestný čin únosu, který spočívá v odejmutí osoby mladší 15 let nebo osoby s duševní poruchou či nedostatečným vývojem z péče toho, kdo se o ni má starat.
Co to znamená v praxi
Trestný čin únosu se týká specifických skupin osob: dětí do 15 let a osob s určitým typem duševního postižení.
K naplnění skutkové podstaty dochází odejmutím takové osoby z moci toho, kdo má povinnost o ni pečovat (např. rodič, opatrovník, vychovatel).
Základní trest za tento čin je odnětí svobody až na jeden rok.
Trest se zvyšuje na jeden rok až pět let, pokud je únos spáchán za účelem majetkového prospěchu, ohrožuje mravní vývoj unesené osoby, nebo nastane jiná zvláště přitěžující okolnost.
Na co si dát pozor
Zákon nerozlišuje, zda je pachatelem únosu rodič, příbuzný nebo cizí osoba; rozhodující je odejmutí z moci toho, kdo má povinnost o osobu pečovat.
Zvýšený trest hrozí nejen za úmysl získat majetek, ale i za ohrožení mravního vývoje unesené osoby.
Formulace „jiná zvláště přitěžující okolnost“ dává soudu prostor pro posouzení dalších závažných aspektů činu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.