Stručně: Paragraf 274 Trestního zákona (86/1950) stanoví, že voják, který se za války nebo bojové situace svémocně vzdálí buď s úmyslem trvale se vyhnout vojenské službě, nebo na dobu delší než dva dny, bude potrestán smrtí a propadnutím veškerého jmění.
§ 274
Kdo se za války nebo za bojové situace svémocně vzdaluje (§ 306)
a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
b) po dobu delší než dva dny,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
Výklad
Stručně
Paragraf 274 Trestního zákona (86/1950) stanoví, že voják, který se za války nebo bojové situace svémocně vzdálí buď s úmyslem trvale se vyhnout vojenské službě, nebo na dobu delší než dva dny, bude potrestán smrtí a propadnutím veškerého jmění.
Co to znamená v praxi
Tento paragraf se vztahuje pouze na situace, kdy je země ve válečném stavu nebo probíhá bojová situace.
Trest je mimořádně přísný – smrt a propadnutí celého majetku.
Pro naplnění skutkové podstaty stačí buď úmysl trvale se vyhnout službě, nebo pouhé svémocné vzdálení se na více než dva dny.
Zákon nerozlišuje mezi různými hodnostmi či funkcemi vojáka, trest je stejný pro všechny.
Na co si dát pozor
Důraz je kladen na dobu války nebo bojové situace, což jsou specifické a závažné okolnosti.
I relativně krátká doba svémocného vzdálení (více než dva dny) má za těchto okolností fatální následky.
Úmysl trvale se vyhnout vojenské službě je dostatečný pro uložení trestu, i kdyby se voják vrátil dříve než po dvou dnech.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.