Stručně: Paragraf 48 zákona 86/1950 Sb. upravuje podmínky pro uložení peněžitého trestu spolu s trestem odnětí svobody, stanovuje jeho výši a určuje, že výtěžek z něj připadá státu.
§ 48 Trest peněžitý.
(1) Spolu s trestem odnětí svobody může soud uložit též trest peněžitý, projevil-li pachatel úmyslným trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal-li trestný čin ze ziskuchtivosti. Trest peněžitý se neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Vedle trestu propadnutí jmění trest peněžitý uložit nelze.
(2) Při výměře trestu peněžitého přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele, tak aby trest peněžitý pro něho znamenal především citelné omezení majetku nabytého bezpracnými zisky a odnětí majetkového základu, z něhož pramenilo spáchání trestného činu. Trest peněžitý se vyměří částkou od 100 Kčs do 50.000 Kčs.
(3) Vydobytá částka trestu peněžitého připadá státu.
Výklad
Stručně
Paragraf 48 zákona 86/1950 Sb. upravuje podmínky pro uložení peněžitého trestu spolu s trestem odnětí svobody, stanovuje jeho výši a určuje, že výtěžek z něj připadá státu.
Co to znamená v praxi
Soud může uložit peněžitý trest k trestu odnětí svobody, pokud pachatel úmyslným trestným činem projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti.
Výše peněžitého trestu se pohybuje od 100 Kčs do 50 000 Kčs a soud ji určí s ohledem na osobní a majetkové poměry pachatele.
Cílem peněžitého trestu je citelně omezit majetek získaný bezpracnými zisky a odejmout majetkový základ, který vedl ke spáchání trestného činu.
Vybíraná částka z peněžitého trestu připadá státu.
Na co si dát pozor
Peněžitý trest se neuloží, pokud je zřejmé, že by nebyl vymahatelný (nedobytný).
Peněžitý trest nelze uložit vedle trestu propadnutí jmění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.