Trestní zákon správní · 88/1950 Sb. · § 26 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 26 zákona 88/1950 stanoví, že národní výbor může zabavit věc, která souvisí s přestupkem, i když nebyla prohlášena za propadlou, a to ve třech specifických případech: pokud patří pachateli, kterého nelze stíhat nebo od jehož potrestání bylo upuštěno, anebo pokud věc ohrožuje bezpečnost či mravnost.
§ 26 Zabrání věci.
(1) Nebyla-li věc uvedená v § 25 odst. 1 prohlášena za propadlou, může národní výbor vyslovit, že se věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, jehož nelze stíhat,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání bylo upuštěno, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku anebo mravnost.
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Oddíl 3.
Výklad
Stručně
Paragraf 26 zákona 88/1950 stanoví, že národní výbor může zabavit věc, která souvisí s přestupkem, i když nebyla prohlášena za propadlou, a to ve třech specifických případech: pokud patří pachateli, kterého nelze stíhat nebo od jehož potrestání bylo upuštěno, anebo pokud věc ohrožuje bezpečnost či mravnost.
Co to znamená v praxi
Národní výbor má pravomoc zabavit věc, i když se nejedná o klasické propadnutí věci podle § 25, například pokud pachatel není trestně odpovědný.
Zabavení věci nastává, pokud věc patří pachateli, který sice spáchal přestupek, ale z nějakého důvodu nemůže být stíhán nebo byl jeho trest prominut.
Věc může být zabavena i tehdy, pokud sama o sobě představuje nebezpečí pro lidi, majetek nebo veřejnou mravnost, bez ohledu na to, zda je pachatel stíhán či potrestán.
Jakmile je věc zabavena, jejím novým vlastníkem se stává stát.
Na co si dát pozor
Zabavení věci je možné i v situacích, kdy pachatel uniká potrestání (nelze ho stíhat) nebo mu bylo od potrestání upuštěno.
Důvodem pro zabavení může být i samotná nebezpečnost věci, nikoli jen její souvislost s přestupkem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.