§ 18a Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací – Stanovení průměrné expozice vibracím za více pracovních dnů

§ 18a Stanovení průměrné expozice vibracím za více pracovních dnů (1) Pokud se požaduje průměrování expozic vibracím za více pracovních dnů a uvažuje-li se například expozice vibracím normované na jmenovitou dobu pracovního týdne 40 h, může se průměrná hladina Law za celou dobu určit z hodnot (Law)i pro každý den podle vztahu: Law=10 log 15∑i=1n100,1Lawi, dB n ... počet pracovních dnů během pracovního týdne. Stejným postupem se určí průměrná efektivní hodnota zrychlení vibrací za více dnů aew=15∑i=1naew2i , m.s-2 (2) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice vibracím normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba rovnoměrně rozložena nebo na kterých se vibrace na pracovišti v průběhu týdne sice značně mění, ale jednotlivé týdenní expozice vibracím se významně neliší.“. 36. Nad § 19 se vkládá nadpis, který zní „Vibrace v chráněných vnitřních prostorech staveb“. 37. V nadpisu § 19 se slova „ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech staveb“. 38. V § 19 odst. 1 a 4 se slova „ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech“. 39. V § 19 odst. 2 se slova „v budovách“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech“. 40. V § 19 odst. 3 se slova „pro stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech“. 41. V § 21 se slova „se výsledky rovnají normové metodě“ nahrazují slovy „jsou výsledky srovnatelné s výsledky normové metody. Při měření hluku a vibrací se uvádějí nejistoty měření, které musí být uplatněny při hodnocení naměřených hodnot.“. 42. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. 1. Slyšitelný zvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet se nachází v pásmu 16 Hz až 20 kHz. 2. Vysokofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz. 3. Ultrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je nad pásmem slyšitelných kmitočtů. 4. Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz, na pracovištích nižších než 50 Hz. 5. Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů. 6. Hluk s výraznými tónovými složkami je hluk v jehož třetinooktávovém frekvenčním spektru hladina akustického tlaku v některé třetině oktávy převyšuje hladinu akustického tlaku v sousedících třetinooktávových pásmech o více než 5 dB. Za tónový zvuk se považuje též hudba a zpěv. 7. Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB. 8. Proměnný hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB. 9. Impuls je jednorázový akustický děj, kratší než 0,2 s, převyšující nejméně o 10 dB hluk pozadí. 10. Impulsní hluk je hluk tvořený jedním impulsem nebo sledem impulsů; kdy doba trvání každého impulsu je kratší než 0,2 s a impulsy následují po sobě v intervalech delších než 0,01 s. 11. Vysoce impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem je střelba, z ručních zbraní, kování kovů, tlučení, nastřelování hřebíků, buchary, zarážení pilot, výstředníkové lisy, pneumatická kladiva a sbíječky, nárazy při posunování vagónů nebo podobné zdroje. 12. Vysokoenergetický impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin a další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost TNT překračuje 25 g a podobné zdroje. 13. Hladina akustického tlaku Lp se vyjadřuje v dB a je určena vztahem Lp = 20 log (p/po) dB kde p je okamžitý akustický tlak v Pa, po je referenční akustický tlak v Pa, po = 2.10-5 Pa. 14. Hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Lpt je hladina akustického tlaku stanovená v kmitočtovém pásmu o šíři jedné třetiny oktávy. 15. Špičková hladina akustického tlaku Lp peak je nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu. 16. Maximální hladina akustického tlaku Lp max je nejvyšší hladina akustického tlaku 17. Ekvivalentní hladina akustického tlaku Leq,T je určena vztahem Leq,T=10 log 1/T∫0Tp(t)p02dt dB, popřípadě Leq,T=10 log 1/T ∫0T100,1 L(t) dt dB, kde p (t) je okamžitý akustický tlak v v Pa, L(t) je okamžitá hladina akustického tlaku v dB, T je doba, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje. VYSVĚTLIVKY a) Doba T použitá pro přímé měření nebo pro výpočet Leq,T se vybírá tak, aby dávala výsledky, které jsou reprezentativní pro celou dobu trvání pracovní doby nebo dobu působení hluku. b) Pro ustálený hluk, jehož hladina se nemění, je L eq,T numericky shodná s hladinou akustického tlaku L p. 18. Expozice zvuku ET je určena vztahem ET= ∫0Tp2(t)dt Pa2.s kde T je doba, na kterou se vztahuje údaj o expozici zvuku v s, p(t) je okamžitý akustický tlak v Pa. 19. Hladina expozice zvuku L ET je určena vztahem L ET = 10.log (ET / E0) dB kde E 0 je referenční expozice zvuku v Pa2.s E 0 = 4.10-10 Pa2. s případně LET = Leq,T + 10.log (T/T0) dB kde T je doba v s, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje T 0 je referenční časový interval 1 s 20. Pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice hluku a jejich hladin používá frekvenční vážení filtry A a C dle IEC 651 a G dle ČSN ISO 7196. Použité vážení se musí použít v označení veličiny, např.: L pA, L pAmax, L pC peak, L Aeq,T, L CE. 21. Směnová hladina expozice hluku L EX,8h je dána vztahem LEX,8h = L Aeq,Te + 10 log (Te/To), dB kde je L Aeq,Te - ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro dobu Te Te - efektivní doba trvání pracovního dne, tj. denní doba trvání osobní hlukové expozice pracujícího, To - referenční doba (8 h = 28 800 s). 22. Týdenní hladina expozice hluku L EX,w je dána vztahem L EX,w= 10 log 1/5 ∑k=1m100,1(LEX,8h)k dB kde (L EX,8h )k jsou hodnoty L EX,8h pro každý z m pracovních dnů uvažovaného pracovního týdne. 23. Doba dozvuku je doba potřebná k poklesu hladiny akustického tlaku v uzavřeném prostoru o 60 dB po vypnutí zdroje zvuku daného kmitočtu nebo kmitočtového pásma. 24. Střední doba dozvuku Tstř, doba dozvuku zprůměrovaná z hodnot v oktávových pásmech od 250 Hz do 4000 Hz nebo v třetinooktávových pásmech od 200 Hz do 5000 Hz. 25. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. 26. Stará hluková zátěž je stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy na veřejných komunikacích, který v tomto prostoru existoval k 1.1.2001. 27. Nejistota měření je odhad intervalu hodnot přiřazený výsledku měření, o němž se tvrdí, že uvnitř leží správná hodnota. 28. Ráz (mechanický ráz) je náhlá změna určující veličiny vibrací, která v soustavě vybudí přechodové vzruchy. 29. Otřes je jednorázový děj, při kterém se změní poloha mechanické soustavy v krátkém čase. Otřes je charakterizován náhlou změnou určující veličiny. 30. Určující veličina vibrací je veličina, která popisuje vibrace. Pro potřeby hygienického hodnocení vibrací se jako určující veličina používá hladina zrychlení vibrací La a efektivní hodnota zrychlení vibrací ae. 31. Hladina zrychlení vibrací La je určena vztahem La = 20 log(a/a0) dB kde a je okamžité zrychlení vibrací v m.s-2 a0 je referenční hladina zrychlení vibrací v m.s.-2 a0 = 10-6 m.s-2. 32. Efektivní hodnota zrychlení vibrací ae je určena vztahem ae=1T∫0Ta2(t)dt m.s-2 kde a(t) je okamžité zrychlení v m.s-2 T je doba, pro kterou je třeba určit efektivní hodnotu zrychlení v s. 33. Vážená hladina zrychlení vibrací Law je hladina zrychlení vibrací, která odpovídá kmitočtové korekci pro daný způsob a podmínky přenosu a směr vibrací. Vyjadřuje se v dB. 34. Souhrnná vážená hladina zrychlení je dána vektorovým součtem vážených efektivních hodnot zrychlení ve třech ortogonálních osách. 35. Vibrace přenášené na ruce jsou vibrace, které se přenášejí z vibrující rukojeti nebo jiného předmětu přidržovaného rukou, zejména na ruce exponované osoby (např. vibrace přenášené na pracující z rukojeti ručního mechanizovaného nářadí, vibrace přenášené z řídítek nebo volantu). 36. Celkové vibrace jsou vibrace, které se přenášejí na sedící nebo stojící osobu z vibrujícího sedadla, podlahy nebo plošiny tak, že způsobují vibrace celého organismu. Rozlišují se horizontální nebo vertikální celkové vibrace. Vibrace přenášené na ležící osobu lze hodnotit jako celkové jen v těch případech, kdy je zabráněno (např. polštářováním) přenosu vibrací kmitočtů vyšších než 20 Hz na páteř a hlavu. V tomto případě se vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu těla se posuzují způsobem platným pro horizontální vibrace. Není-li zabráněno přenosu intenzivních vibrací o kmitočtu větším než 20 Hz přímo na páteř a hlavu, posuzují se vibrace přenášené na ležící osobu jako vibrace přenášené zvláštním způsobem. 37. Vibrace přenášené zvláštním způsobem jsou vibrace, které se nemohou označit ani jako celkové vibrace, ani jako vibrace přenášené na ruce; zařazují se sem zejména vibrace, které způsobují intenzívní kmitání horní části páteře i hlavy (např. působení vibrací přenosných motorových křovinořezů).“. 43. V nadpisu přílohy č. 2 se za slova „stanovení“ vkládají slova „nejvyšších přípustných“. 44. Příloha č. 5 zní: „PříIoha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Druh chráněné místnostiKorekce dBNemocniční pokoje6.00 až 22.00 h022.00 až 6.00 h-10Lékařské vyšetřovny, ordinacepo dobu používání0Operační sálypo dobu používání0Obytné místnosti, hotelové pokoje6.00 až 22.00 h0+)22.00 až 6.00 h-10+)Přednáškové síně, učebny a ostatní pobytové místnosti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, koncertní síně, kulturní střediskapo dobu používání+10Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a kulturních zařízení, kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnostipo dobu používání+15Prodejny, sportovní halypo dobu používání+ 20 Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné. Způsob užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti (např. hluk hostů nebo návštěvníků). Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb. +) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu: L Aeq, s = L Aeq, T + 10 . log [(429 + t 1 ) / t 1 ], kde t 1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7:00 - 21:00 hod. L Aeq, T je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle § 11 odst.2.“. 45. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Způsob využití územíKorekce dB1)2)3)4)Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní-50+5+15Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní00+5+15Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory0+5+10+20 Poznámka - korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se použije další korekce - 10 dB s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce - 5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozoven (např. továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (např. vzduchotechnické systémy, kompresory, chladicí agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích. 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu: LAeq,s = LAeq,T + 10 . log [(126 + t 1 ) / t 1 ], kde t 1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7:00 - 21:00 hod. L Aeq,T je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle § 12 odst.2 Hladina zvukové expozice L CRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy se stanoví ze vztahů L CRE = 2,0 L CE - 93pro L CE > 100 dBL CRE = 1,18 L CE - 11pro L CE < 100 dB“. 46. V nadpisu přílohy č. 7 se za slova „stanovení“ vkládají slova „nejvyšších přípustných“. 47. V příloze č. 7 se v kolonce „Způsob využití území“ slova „Nemocnice, lázně, stavby pro bydlení a území“ nahrazují slovy „Chráněný venkovní prostor“. 48. V nadpise přílohy č. 10 se slova „ve stavbách“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech staveb“. 49. V příloze č. 11 v kolonce „Druh místnosti“ bod 6 zní: „6. Ostatní pobytové místnosti“. 50. V nadpise přílohy č. 12 se slova „ve stavbách“ nahrazují slovy „v chráněných vnitřních prostorech staveb“ a v tabulkách č. 1 a 2 v kolonce „Typ prostoru“ bod 6 zní: „6. Ostatní pobytové místnosti“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministryně zdravotnictví: MUDr. Součková v. r.