§ 5 Zákon, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů – Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční podpora

§ 5 Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční podpora (1) Válečnému veteránovi, který a) je držitelem osvědčení podle zákona o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození nebo je poživatelem dávek důchodového pojištění, jež vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení, může ministerstvo v závislosti na svých finančních možnostech poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu, a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních podle rozpočtových pravidel; příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování již poskytován z jiného titulu, b) je vojákem nebo zaměstnancem ministerstva, poskytuje ministerstvo v případě potřeby pomoc při začleňování do občanského života, psychologickou péči a umožňuje mu pobyt ve vojenském ubytovacím zařízení na dobu nutnou k překonání jeho tíživé sociální situace, nejdéle však na dobu jednoho roku. (2) Válečnému veteránovi a jeho manželovi, druhovi nebo partnerovi4) může ministerstvo v případě potřeby a v závislosti na jejich zdravotním stavu poskytnout finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo rekreační pobyt. Finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nelze poskytnout těm válečným veteránům, kteří mají možnost získat obdobnou podporu ze svého pracovního nebo služebního poměru. 1d) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb. 4) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6 nadpis zní: „Domov péče o válečné veterány“. 7. V § 6 odst. 1 se za slovo „domově“ vkládají slova „péče o válečné veterány (dále jen „domov“)“. 8. V § 6 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Obdobně se toto ustanovení použije i na manžela, druha nebo partnera4) válečného veterána.“. 9. V § 7 odst. 2 se ve větě druhé slova „občanské sdružení uvedené v § 4 písm. b)“ nahrazují slovy „spolek uvedený v § 8 písm. b)“, ve větě třetí se slova „ověřený opis“ nahrazují slovem „kopie“ a věta poslední se nahrazuje větou „Válečný veterán podává žádost o přijetí do domova i za manžela, druha nebo partnera4), a to s jejich souhlasem.“. 10. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů, může ministerstvo do domova přijmout válečného veterána s manželem, druhem nebo partnerem4). V případě úmrtí válečného veterána lze jeho manžela, druha nebo partnera4) v domově ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se doba pobytu a rozhodnutí se písemně nevyhotovuje.“. 11. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo může rozhodnout o tom, že do domova lze výjimečně přijmout i jinou osobu než válečného veterána, pokud nebude naplněna kapacita domova. Musí se však jednat o osobu, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově a netrpí zdravotním postižením, které vylučuje její přijetí do domova. Tuto osobu však lze do domova přijmout pouze na dočasný pobyt a za podmínky plné úhrady skutečně vynakládaných finančních nákladů. Ministerstvo může této osobě ukončit rozhodnutím pobyt v případě, kdy obsazené lůžko potřebuje pro válečného veterána nebo jeho manžela, druha nebo partnera4). Pobyt v takovém případě nemůže být ukončen dříve než uplynutím posledního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabylo právní moci.“. 12. § 8 včetně nadpisu zní: