§ 9 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli – Kritéria kategorizace prací
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli · 89/2001 Sb. · § 9 · Zdravotnické a farmaceutické právo
§ 9 Kritéria kategorizace prací
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 89/2001 Sb.
Část A
1. Prach
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
a) prachu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty přípustného expozičního limitu (dále jen PEL) pro daný druh prachu stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců, tuto hodnotu však nepřekračují,
b) prachu obsahujícímu vlákna chrysotilu, jejichž průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou v rozmezí hodnot od 0,2 vlákna.cm-3 do 0,6 vlákna.cm-3 nebo vlákna jiných druhů asbestu nebo jejich směsi včetně směsí s chrysotilem, jejichž průměrné expoziční limity jsou v rozmezí hodnot od 0,1 do 0,3 vlákna.cm-3.
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozicí azbestu, se zařazují se do 2. kategorie tehdy, pokud je expozice zaměstnanců charakterizovaná součinem průměrné osmihodinové koncentrace vláken chrysotilu [vl.cm-3] a počtu dnů práce spojených s expozicí (dále vláknodny) v tříměsíčním období vyšší než 12 vláknodnů.cm-3, nepřekračuje však hodnotu 36 vláknodnů.cm-3. Pro vlákna jiných druhů asbestu a jejich směsí včetně směsí, které obsahují chrysotil, je rozmezí hodnot charakterizujících druhou kategorii od 6 do 18 vláknodnů.cm-3.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
a) prachu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší než PEL pro daný druh prachu, avšak nepřekračují trojnásobek této hodnoty,
b) prachu obsahujícímu vlákna azbestu, jehož průměrné expoziční limity v pracovním ovzduší jsou vyšší, než PEL pro daný druh azbestu, avšak nejsou vyšší než trojnásobek této hodnoty; jde-li o směs různých druhů azbestu použije se vždy jako kriteriální hodnota PEL pro amfibolové azbesty.
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozici azbestu, se zařazují se do třetí kategorie tehdy, pokud hodnoty vláknodnů.cm-3, které charakterizují expozici různým druhům azbestu nebo jejich směsím, jsou vyšší, než je uvedeno pro druhou kategorii, nepřekračují však trojnásobek těchto hodnot.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii.
2. Chemické látky
Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí zaměstnanců chemickým látkám je hodnocení výsledků koncentrace těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně zaměstnance. Protože však dýchací ústrojí nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek do organizmu exponované osoby a na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky přijaté dýchacím ústrojím může poměrně výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, berou se v odůvodněných případech v úvahu vedle výsledků měření koncentrace látek v pracovním ovzduší také výsledky vyšetření zaměstnanců pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organizmu jinými cestami vstupu např. neporušenou kůží.
Práce spojené s expozicí chemickým látkám uvedeným v seznamu chemických karcinogenů a mutagenů ve zvláštním právním předpisu upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců a další chemické látky označené větou R 45, R 46 a R 49 se kategorizují podle stejných kriterií jako jiné chemické látky. Pokud nejsou pro tyto látky stanoveny PEL nebo NPK-P v pracovním ovzduší, kategorizují se práce s nimi individuálně na podkladě hodnocení typu, míry a trvání expozice.
Dále jsou uvedeny zásady kategorizace látek podle výsledků sledování jejich koncentrace v pracovním ovzduší.
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
a) chemickým látkám v pracovním ovzduší, jejichž průměrné celosměnové koncentrace stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu zdraví zaměstnanců jsou vyšší než 0,3 PEL, avšak nepřekračují PEL ani nejvyšší přípustnou koncentraci (dále NPK-P),
b) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže je součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich PEL vyšší než 0,3 ale nižší než 1.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni
a) chemickým látkám, jejichž celosměnné průměrné koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu PEL, nepřekračují však NPK-P,
b) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže je součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých látek v ovzduší z jejich PEL vyšší nebo roven 1 ale nižší než 2,
c) látkám s výraznými alergenními účinky označené větami R 42 nebo R 43 podle zvláštního předpisu5.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překročena kritéria pro třetí kategorii.
3. Hluk
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 15 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku, jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty o méně než 20 dB.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni hluku, jehož hodnoty jsou vyšší než je uvedeno u třetí kategorie.
Do čtvrté kategorie se zařadí bez ohledu na výsledky měření hluku též jakékoliv hlučné práce, při kterých je u skupiny zaměstnanců vykonávajících tyto práce zjištěn biologickým hodnocením škodlivosti hluku průměrný přírůstek ztrát sluchu svědčící pro závažnou expozici hluku.
Pod pojmem hluk se pro účely této vyhlášky rozumí hluk v rozsahu od 1 Hz do 40 kHz.
Nejvyššími přípustnými hodnotami hluku jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
4. Vibrace
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce, při kterých jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu pracovního dne 8 hod. Law,8h je vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem4) snížené o 10 dB, avšak nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž průměrná vážená hladina zrychlení pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h, Law,8h překračuje nejvyšší přípustné hodnoty, avšak o méně než 10 dB.
Kategorie čtvrtá
Do kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni vibracím, jejichž hodnoty zrychlení překračují hodnoty stanovené pro třetí kategorii.
Nejvyššími přípustnými hodnotami vibrací jsou pro účely kategorizace hodnoty nekorigované na druh činnosti.
5. Neionizující záření a elektromagnetická pole
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce
a) s lasery zařazenými do třídy III a;5)
b) při nichž jsou zaměstnanci exponováni ultrafialovému, viditelnému nebo infračervenému záření z technologických zdrojů, jehož hodnoty překračují 30 % nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním předpisem,5) ale nejvyšší přípustné hodnoty nepřekračují;
c) vykonávané v prostředí, v němž se pohybují hodnoty elektromagnetických nebo magnetických polí o frekvenci od 0,1 Hz do 300 GHz v rozmezí 30% až 100 % nejvyšších přípustných hodnot stanovených zvláštním právním předpisem.5)
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce
a) při nichž jsou zaměstnanci exponováni ultrafialovému záření nebo viditelnému záření nebo infračervenému záření z technologických zdrojů, jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,5)
b) vykonávané v prostředí, v němž intensita elektromagnetických nebo magnetických polí překračuje nejvyšší přípustné hodnoty přičemž fyzikální povaha těchto polí umožňuje ochranu zaměstnanců osobními ochrannými prostředky,
c) s lasery třídy III.b a IV.
Kategorie čtvrtá
Není definována.
6. Ionizující záření
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce se zdroji ionizujícího záření vykonávané pracovníky kategorie A podle zvláštního právního předpisu a práce vykonávané pracovníky státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou.2)
Kategorie třetí
Není definována.
Kategorie čtvrtá
Není definována.
7. Fyzická zátěž
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce
a) převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami, při níž:
aa) celosměnový energetický výdej (netto) je u mužů v rozmezí od 4,5 MJ do 6,8 MJ u žen od 3,4 MJ do 4,5 MJ,
ab) minutový přípustný energetický výdej (netto) se pohybuje v rozmezí 400 až 575 W (24,1 - 34,5 KJ.min-1) u mužů a v rozmezí 240 až 395 W (14,5 - 23,7 kJ.min-1) u žen,
ac) směnová průměrná srdeční frekvence se pohybuje v rozmezí 92 až 102 tepů.min-1 u mužů i žen, přičemž minutová srdeční frekvence při hlavní pracovní operaci nepřekročí ani krátkodobě 140 tepů.min-1,
b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž se:
ba) průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje od 15 % Fmax při maximálně 13 500 vykonávaných pohybech za směnu do 30 % Fmax při maximálně 7 200 vykonávaných pohybech za směnu přičemž pracovní úkony s použitou silou nad 60 % Fmax se vyskytují maximálně 600x za směnu a vynakládané síly ani občasně nepřekročí 70 % Fmax,
bb) počty pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů např. při práci s klávesnicí nesmí překročit při vynakládaných svalových silách 3 % Fmax hodnotu 110, u 6 % Fmax hodnotu 90/min.,
c) vykonávána malými svalovými skupinami při převaze statické zátěže, při níž se průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí od 6 do 10 % Fmax a vynakládané síly ani občasně nepřekročí 45 % Fmax,
d) při které hmotnost břemen ručně přemísťovaných muži nepřekračuje 30 kg a hmotnost břemen ručně přemísťovaných ženami nepřekračuje 10 kg.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce
a) převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami, při níž:
aa) celosměnový energetický výdej (netto) nepřekračuje 8,25 MJ u mužů a 5,1 MJ u žen,
ab) minutový přípustný energetický výdej (netto) nepřekročí 690 W (45,1 kJ.min-1) u mužů a 450 W (27,1 kJ.min-1) u žen,
ac) směnová průměrná srdeční frekvence nepřekračuje u mužů i žen hodnotu 117 tepů.min-1, přičemž minutová srdeční frekvence při hlavní pracovní operaci nepřekročí ani krátkodobě hodnotu 150 tepů.min-1,
b) vykonávaná malými svalovými skupinami s převahou dynamické složky, při níž:
ba) průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla překračuje hodnoty určené pro druhou kategorii nepřesahuje však 36 % Fmax, počty vykonávaných pohybů horních končetin jsou vyšší než hodnoty uvedené v kategorii 2, nepřekračují však 8 600 pohybů za směnu, počty úkonů s vynakládanou silou nad 60 %Fmax jsou vyšší než v kategorii 2, přičemž vynakládané síly ani občasně nepřekročí 75 % Fmax,
bb) počet pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů v závislosti na svalové síle je vyšší než hodnoty uvedené pro kategorii 2,
c) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze statické složky zátěže, při níž průměrná celosměnová svalová síla je vyšší než u kategorie 2, ale nepřekročí 15 % Fmax a vynakládané síly ani občasně nepřekročí 54 % Fmax,
d) při které hmotnost břemen ručně přemísťovaných překračuje hodnoty v kategorii 2, přičemž nepřekračuje 50 kg u mužů a 15 kg u žen.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou překračovány hodnoty uvedené pro třetí kategorii.
Kategorie čtvrtá není definována pro ty položky, pro které není u třetí kategorie uvedena horní hranice hodnot.
8. Pracovní poloha
Kategorie druhá:
Do kategorie 2 náleží práce vykonávaná při hlavní pracovní činnosti převážně v základní pracovní poloze vsedě, vstoje nebo při střídání poloh, přičemž v průběhu práce se mohou vyskytnout i jednorázové změny poloh, a to předklonu trupu od 20° do 60°, záklonu trupu do 20°, záklonu hlavy do 20°, předklonu hlavy od 15° do 25°, rotace hlavy jednostranně do 15° zdvižení paží bez opory 20° do 60°. Doba trvání pracovních úkonů spojených s uvedenými polohami se pohybuje v rozmezí 1 až 8 minut v nepřímé závislosti na velikosti úhlu a přímé závislosti na frekvenci pohybů. Celková doba práce nepřekračuje přitom 160 minut za směnu. Nepřijatelné pracovní polohy (rotace trupu větší než 60°, vkleče, vleže, záklon a rotace hlavy je větší než 15°, předklon hlavy větší než 25°, předklon trupu větší než 60°, asymetrická poloha trupu, výpon, extrémní polohy v kloubech končetin), které nejsou součástí hlavní pracovní operace, ale mohou se vyskytnout v průběhu směny, nesmějí překročit celkově 15 minut za směnu.
Kategorie třetí:
Do kategorie 3. náleží práce vykonávané za podmínek, které překračují limity stanovené v kategorii 2 a uspořádání pracovních míst není v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
Do kategorie 3 jsou též zařazovány a práce, při nichž se vyskytují nepřípustné pracovní polohy při hlavní pracovní činnosti.
Kategorie čtvrtá:
Není definována.
9. Zátěž teplem
Kategorie druhá
Není definována.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce vykonávaná za podmínek, kdy nejsou dodržovány mikroklimatické podmínky celosměnově anebo krátkodobě únosné a jsou nutná režimová opatření.
Kategorie čtvrtá
Není definována.
10. Zátěž chladem
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce spojené převážně s trvalým pobytem venku v zimním období. Trvalá práce v prostorách, v nichž jsou v zájmu technologických požadavků uměle udržovány hodnoty mikroklimatických parametrů na hodnotách nižších než odpovídá tepelným podmínkám přípustným pro daný energetický výdej. Práce spojená se střídáním pobytu v teple a v chladu, např. v chladírnách a mrazírnách více než patnáctkrát za směnu.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na teplotě +4 °C a nižší a nebo po dobu souhrnně delší než 1 hodina za směnu při teplotách nižších než -5 °C.
Kategorie čtvrtá
Není definována.
11. Psychická zátěž
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce vykonávané více než polovinu pracovní směny
a) monotónní,
b) ve vnuceném pracovním tempu,
c) trvalé vkládání dat do počítače,
d) ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
e) spojené s opakujícími se psychicky zatěžujícími faktory.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie
a) náleží práce, při nichž působí současně dva nebo více faktorů uvedených pro druhou kategorii,
b) práce při rotaci směn v intervalech delších než jeden pracovní týden,
c) práce vyžadující průběžné sledování složitých procesů a panelů, s velkým počtem sdělovačů spojená s nutností rychlých a přesných reakcí (zásahů).
Kategorie čtvrtá
Není definována.
12. Zraková zátěž
Kategorie druhá
Do druhé kategorie náleží práce vykonávaná více než polovinu pracovní směny, jejíž povaha vyžaduje
a) rozeznávání kritických detailů, charakterizovaných hodnotou poměrné pozorovací vzdáleností kolem 3000 (0,0003 radiánu) a malým kontrastem,
b) používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek,
c) sledování obrazovek nebo používání jiných technických vizuálních zařízení.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží trvale vykonávaná práce, při níž
a) dochází k technicky neodstranitelnému oslňování,
b) se vyskytuje kombinace faktorů uvedených v kategorii druhé.
Kategorie čtvrtá
Není definována.
13. Práce s biologickými činiteli
Kategorie druhá
Není definována.
Kategorie třetí
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 2. podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví zaměstnanců, pokud je tato expozice nedílnou nikoliv pouze nahodilou součástí těchto prací, a dále práce při nichž jsou zaměstnanci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 3.
Kategorie čtvrtá
Do čtvrté kategorie náleží práce, při nichž jsou pracovníci exponováni biologickým činitelům zařazeným do skupiny 4. a práce s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 3., které jsou tímto právním předpisem označeny jako biologické činitelé, které mohou být příčinou persistentní nebo latentní infekce anebo vyvolávají onemocnění, jejichž klinické projevy se rozvinou popřípadě až po řadě let, dále onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu, onemocnění, jejichž projevy se bez ohledu na léčení opakují po dlouhou dobu a onemocnění, která mohou mít vážné dlouhodobé následky.
Část B
Práce zařazené do druhé kategorie
Práce v laboratořích chemických, restaurátorských, preparátorských a práce v konzervátorských dílnách.
Práce, pro jejíž výkon je předepsáno zvláštními předpisy vstupní lékařské a psychologické vyšetření.
Práce střelmistrů v dolech a lomech.
Práce hlasatelů při živém vysílání v televizi.
Práce geologů v dolech a lomech.
Práce v ozbrojené složce celní správy.
Práce zařazené do třetí kategorie
Práce lékařských operačních týmů.
Práce, při které se vyskytují u zaměstnanců nemoci z povolání, u nichž je prokázán příčinný vztah k současnému stavu pracovních podmínek, přičemž nelze výskyt těchto onemocnění pokládat za nahodilý.
Práce, při níž se vyskytují u zaměstnanců statisticky významně častěji nemoci, které lze pokládat podle současného stavu poznání za nemoci související s prací.
Práce při pracovních procesech zařazených mezi pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity.
Parenterální aplikace cytostatik na zdravotnických pracovištích specializovaných na chemoterapii onkologických onemocnění.
Práce s kapalnými raketovými pohonnými hmotami.
Práce s vysoce nebezpečnými látkami uvedenými v seznamu č. 1, přílohy č. 1 zvláštního právního předpisu.6)
Práce v hyperbarickém prostředí.
Práce záchranářů.
Práce kominíků při čištění komínů a kouřových tahů.
Práce hasičů.
Práce zařazené do čtvrté kategorie
Práce při desinsekci budov a jiných objektů plynnými toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo přípravky.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 89/2001 Sb.
LátkaUkazatelLimitní hodnotyDoba odběruAnilinp-Aminofenol50 mg/g kreatininu52 µmol/mmol kreatininuKonec směnyArsen a arsenovodíkArsen0,05 mg/g kreatininu0,075 µmol/mmol kreatininuKonec týdneBenzenS-Fenylmerkapturová kyselina0,05 mg/g kreatininu0,024 µmol/mmol kreatininuKonec směnyDimethylformamidN-Methylformamid15 mg/l0,25 mmol/lKonec směnyEthylbenzenMandlová kyselina1500 mg/g kreatininu1100 µmol/mmol kreatininuKonec směnyEthylenglykolmono butyletherButoxyoctová kyselina100 mg/l0,76 mmol/lKonec směnyEthylenglykolmono butyletheracetátButoxyoctová kyselina100 mg/l0,76 mmol/lKonec směnyEthylenglykolmono ethyletherEthoxyoctová kyselina50 mg/l0,48 mmol/lKonec směnyEthylenglykolmono ethyletheracetátEthoxyoctová kyselina50 mg/l0,48 mmol/lKonec směnyFenolFenol300 mg/g kreatininu360 µmol/mmol kreatininuKonec směnyFluoridyFluorid10 mg/g kreatininu60 µmol/mmol kreatininuKonec směnyFuralPyroslizová kyselina200 mg/g kreatininu200 µmol/mmol kreatininuKonec směnyChrom sloučeniny (VI)Celkový chrom0,030 mg/g kreatininu0,065 µmol/mmol kreatininuKonec směny
na konci týdneKadmiumKadmium0,005 mg/g kreatininu0,005 µmol/mmol kreatininuDoba odběru
nerozhodujeMethanolMethanol15 mg/l0,47 mmol/IKonec směnyNiklNikl0,04 mg/g kreatininu0,077 µmol/mmol kreatininuDoba odběru
nerozhodujeNitrobenzenp-Nitrofenol5 mg/g kreatininu4 µmol/mmol kreatininuKonec směnyOlovo5-Aminolevulová kyselina15 mg/g kreatininu13 µmol/mmol kreatininuDoba odběru
nerozhodujeKoproporfyrin0,2 mg/g kreatininu0,035 µmol/mmol kreatininuPentachlorfenolPentachlorfenol2 mg/g kreatininu0,85 µmol/mmol kreatininuPřed poslední
směnou
pracovního týdneRtuť a její sloučeniny anorganické a fenylrtuťnatéRtuť0,1 mg/g kreatininu0,056 µmol/mmol kreatininuDoba odběru nerozhodujeStyrenMandlová kyselina400 mg/g kreatininu300 µmol/mmol kreatininuKonec směnyMandlová+
Fenylglyoxylová kyselina600 mg/g kreatininu300 µmol/mmol kreatininuKonec směnyToluenHippurová kyselina1600 mg/g kreatininu1000 µmol/mmol kreatininuKonec směnyo- Kresol0,5 mg/l4,6 µmol/lKonec směnyTrichloethylenTrichloroctová kyselina100 mg/g kreatininu70 µmol/mmol kreatininuKonec týdneTrichlorethanol200 mg/g kreatininu150 µmol/mmol kreatininuKonec směnyXylenyMethylhippurová kyselina1400 mg/g kreatininu820 µmol/mmol kreatininuKonec směny
Látka v krviUkazatelLimityDoba odběruAnilinMethemoglobin1,5 % HemoglobinuKonec směnyKadmiumKadmium0,005 mg/l
0,045 µmol/lNerozhodujeInhibitory cholinesterazy
a acetylcholinesterazyAktivita cholinesterazy a acetylcholinesterazypokles o 20 %
z hodnoty před
započetím pracíKonec směnyNitrobenzenMethemoglobin1,5 % HemoglobinuKonec směnyOxid uhelnatýKarbonylhemoglobin5 % HemoglobinuKonec směnyOlovoPlumbaemie0,4 mg/lNerozhodujePolychlorované bifenylyPolychlorované bifenyly0,05 mg/lNerozhoduje
1) Například § 13 a 14 směrnice č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, oznámené v částce 2/1968 Sb., ve znění výnosu č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, oznámeného v částce 20/1970 Sb., a vyhlášky č. 31/1993 Sb.; zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
2) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
4) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
5) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
6) Vyhláška č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.