§ 21 Vyhláška Ministerstva zemědělství o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole – Stanovení a udržování chráněných zón

Vyhláška Ministerstva zemědělství o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole · 89/2002 Sb. · § 21 · Ostatní právní předpisy
§ 21 Stanovení a udržování chráněných zón (K § 14a zákona) (1) Chráněné zóny se stanovují a udržují na základě programu stanoveného rostlinolékařskou správou, který zahrnuje alespoň: a) průzkum výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu před stanovením chráněné zóny, vycházející ze znalostí jeho biologie a agronomických podmínek a podmínek životního prostředí příslušného území, a provedený vhodnými metodami zahrnujícími prohlídku pěstebního substrátu a porostů, a je-li to nutné, laboratorní testování, b) trvalý režim pravidelného a systematického průzkumu výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu, prováděného v chráněné zóně v termínech optimálních pro jeho zjištění, nejméně jedenkrát ročně, c) evidenci výsledků průzkumu. (2) Při provádění průzkumu podle odstavce 1 se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury pěstované zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 3 až 6. (3) K zajištění průzkumu se vytvoří pravidelná síť pozorovacích bodů, která pokrývá celé sledované území. Pro každý pozorovací bod se zaznamená jeho pořadové číslo, zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu a může využít i další pozorovací body, které označí, popřípadě je zanese do mapy. (4) Pozorovací body podle odstavce 3 se stanoví podle těchto kritérií: a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně velké, b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření, c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například na místech, kde existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu. (5) Je-li to vhodné s ohledem na druh škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které by mohly ovlivnit pozorování. (6) Průzkum v pozorovacím bodu zahrnuje: a) jednu nebo více hlavních, případně i dalších hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu, b) prohlídky reprezentativního počtu rostlin nebo rostlinných produktů ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že příznaky napadení budou nejzřetelnější, c) ve sporných případech laboratorní testování vzorků, d) v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu, počtu a způsobu použití se řídí biologií škodlivého organismu.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.