Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1501 · Občanské právo
Stručně: Tento paragraf řeší situaci, kdy zůstavitel v závěti určí podíly jen některým dědicům a jiným nikoli, nebo když určené podíly nepostačují k uspokojení všech dědiců.
§ 1501
(1) Vyměří-li zůstavitel některým z povolaných dědiců určité podíly a jiným nikoli, připadne dědicům povolaným bez podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.
(2) Nezbude-li nic, srazí se pro dědice, který byl povolán bez podílu, poměrně ze všech vyměřených podílů tolik, aby se mu dostalo podílu rovného s dědicem, kterému bylo vyměřeno nejméně. Jsou-li podíly ostatních dědiců stejné, srazí se z nich tolik, aby se dědici, který byl ustaven bez podílu, dostal podíl s nimi stejný.
Výklad
Stručně
Tento paragraf řeší situaci, kdy zůstavitel v závěti určí podíly jen některým dědicům a jiným nikoli, nebo když určené podíly nepostačují k uspokojení všech dědiců.
Co to znamená v praxi
Pokud zůstavitel určí podíly jen části dědiců, ti dědici, kterým podíl určen nebyl, si rozdělí zbylou část pozůstalosti rovným dílem.
Jestliže po rozdělení podílů nezbude nic pro dědice, kterým podíl nebyl určen, dojde ke krácení podílů ostatních dědiců.
Krácení se provede tak, aby dědic bez určeného podílu dostal stejný podíl jako dědic, kterému bylo vyměřeno nejméně.
Pokud měli ostatní dědici stejné podíly, srazí se z nich tolik, aby se dědici bez určeného podílu dostal podíl s nimi stejný.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.