Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1531 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1531 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel (ten, kdo závěť pořizuje) projevil svou vůli v závěti jen na základě mylné pohnutky, je ustanovení závěti, kterého se tato mylná pohnutka týká, neplatné.
§ 1531 Forma závěti
Zakládá-li se vůle zůstavitele jen na mylné pohnutce, způsobuje neplatnost ustanovení závěti, kterého se týká.
Pododdíl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 1531 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel (ten, kdo závěť pořizuje) projevil svou vůli v závěti jen na základě mylné pohnutky, je ustanovení závěti, kterého se tato mylná pohnutka týká, neplatné.
Co to znamená v praxi
Pokud se prokáže, že zůstavitel učinil určité rozhodnutí v závěti (např. někomu něco odkázal nebo naopak neodkázal) pouze proto, že se mýlil v nějaké pohnutce (důvodu), pak toto konkrétní rozhodnutí v závěti nebude platné.
Neplatnost se týká jen té části závěti, která je ovlivněna mylnou pohnutkou, nikoli nutně celé závěti.
Důkazní břemeno ohledně existence mylné pohnutky a jejího vlivu na vůli zůstavitele leží na tom, kdo se neplatnosti dovolává.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi "mylnou pohnutkou" a "podstatným omylem" (§ 1529 a § 1530), neboť každý z těchto pojmů má své specifické podmínky pro neplatnost.
Zákon neupřesňuje, co přesně se rozumí "mylnou pohnutkou", což může v praxi vést k výkladovým nejasnostem a sporům.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.