§ 1567 Zákon občanský zákoník – Zvláštní ustanovení

Stručně

Paragraf 1567 občanského zákoníku upravuje práva a povinnosti dědiců v situaci, kdy je dědictví rozděleno na „předního dědice“ a „následného dědice“, přičemž právo následného dědice je odloženo splněním podmínky nebo uplynutím času.

Co to znamená v praxi

• Omezení práv předního dědice: Dokud není splněna podmínka nebo nenastane určený čas pro následného dědice, má přední dědic práva omezená podobně jako poživatel. To znamená, že může věc užívat a brát z ní plody a užitky, ale nemůže s ní volně nakládat, například ji prodat nebo darovat.
• Obdobné použití ustanovení o požívacím právu: Na práva a povinnosti předního dědice se obdobně použijí ustanovení § 1520 až 1524 občanského zákoníku, která se týkají požívacího práva. To zahrnuje například povinnost udržovat věc v dobrém stavu nebo nést náklady spojené s jejím užíváním.
• Povinnost následného dědice přispět: Následný dědic, který získá dědictví po splnění podmínky nebo uplynutí času, je povinen poměrně přispět přednímu dědici na to, co přední dědic zaplatil na dluhy zůstavitele nebo na povinný díl nepominutelnému dědici.
• Obdobné použití pro odkazovníky: Ustanovení tohoto paragrafu se použijí obdobně i v případě, kdy je povolán přední a následný odkazovník, jak vyplývá z § 1568.

Na co si dát pozor

• Rozdíl mezi podmínkou a doložením času: Je důležité rozlišovat, zda je právo následného dědice odloženo podmínkou (nejistá událost) nebo doložením času (jistá událost), neboť to může mít vliv na přechod práva na dědice, jak naznačuje § 1565.
• Nemožná podmínka nebo omyl v čase: Pokud je jisté, že doba určená v závěti nikdy nenastane, posoudí se to jako nemožná podmínka. V případě zřejmého omylu zůstavitele při určení času se rozhodná chvíle určí podle jeho pravděpodobné vůle, jak uvádí § 1566.