Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1651 · Občanské právo
Stručně: OZ § 1651 stanoví, že nepominutelný dědic, kterého zůstavitel vědomě opominul v závěti, má právo na povinný díl, ledaže se dopustil jednání, které by odůvodňovalo jeho vydědění.
§ 1651
(1) Právo na povinný díl má i nepominutelný dědic, o němž bylo zůstaviteli známo, že je naživu, a přesto jej v závěti opominul.
(2) Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na toto opominutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu.
Výklad
Stručně
OZ § 1651 stanoví, že nepominutelný dědic, kterého zůstavitel vědomě opominul v závěti, má právo na povinný díl, ledaže se dopustil jednání, které by odůvodňovalo jeho vydědění.
Co to znamená v praxi
Pokud zůstavitel v závěti úmyslně nezmíní nepominutelného dědice, o kterém ví, že žije, má tento dědic stále právo na svůj povinný díl.
Záměrné opomenutí nepominutelného dědice v závěti se považuje za mlčky učiněné a platné vydědění, pokud se tento dědic dopustil něčeho, co by jinak odůvodňovalo jeho vydědění podle zákona.
V takovém případě nepominutelný dědic nemá právo na povinný díl, protože se na něj hledí jako na platně vyděděného.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi pouhým opomenutím a opomenutím, které je způsobeno jednáním dědice, jež by odůvodňovalo vydědění.
Důkazní břemeno ohledně existence důvodů pro vydědění v případě mlčky učiněného vydědění bude pravděpodobně na těch, kdo tvrdí, že dědic nemá právo na povinný díl.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.