Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1652 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1652 občanského zákoníku stanoví, že pokud zůstavitel při pořízení závěti nevěděl o existenci nepominutelného dědice, má tento dědic právo na svůj zákonný povinný díl.
§ 1652
Dokáže-li nepominutelný dědic, že jeho opominutí pochází jen z toho, že zůstavitel při pořízení pro případ smrti o něm nevěděl, má takový dědic právo na povinný díl, jaký mu náleží podle zákona.
Výklad
Stručně
Paragraf 1652 občanského zákoníku stanoví, že pokud zůstavitel při pořízení závěti nevěděl o existenci nepominutelného dědice, má tento dědic právo na svůj zákonný povinný díl.
Co to znamená v praxi
Pokud se prokáže, že zůstavitel nevěděl o nepominutelném dědici (například o dítěti, které se narodilo po sepsání závěti a zůstavitel o něm neměl informace), má tento dědic nárok na svůj povinný díl.
Dědic musí prokázat, že zůstavitel o něm nevěděl.
V takovém případě se na opominutí nepohlíží jako na úmyslné vydědění, ale jako na opomenutí z neznalosti.
Nepominutelný dědic má právo na povinný díl, který by mu náležel podle zákona, jako kdyby nebyl opomenut.
Na co si dát pozor
Důkazní břemeno ohledně nevědomosti zůstavitele leží na nepominutelném dědici.
Tento paragraf se týká situací, kdy zůstavitel o dědici nevěděl, nikoli situací, kdy o něm věděl a přesto ho opominul (§ 1651 odst. 1).
Pokud by se prokázalo, že opominutí nebylo omylem a dědic se dopustil něčeho, co by odůvodňovalo vydědění, pohlíželo by se na opominutí jako na mlčky učiněné a po právu vydědění (§ 1651 odst. 2).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.