Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1719 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1719 občanského zákoníku stanoví, že ten, kdo prodá nebo jinak převede své dědické právo (zcizitel), odpovídá kupujícímu (nabyvateli) za to, že jeho dědické právo je skutečné a takové, jak ho popsal. Pokud nabyvatel utrpí kvůli nepravosti dědického práva škodu, zcizitel mu ji musí nahradit.
§ 1719
Zcizitel dědictví odpovídá nabyvateli za pravost svého dědického práva, jak je udal. Utrpí-li nabyvatel škodu, zcizitel ji nahradí podle části čtvrté tohoto zákona.
Výklad
Stručně
Paragraf 1719 občanského zákoníku stanoví, že ten, kdo prodá nebo jinak převede své dědické právo (zcizitel), odpovídá kupujícímu (nabyvateli) za to, že jeho dědické právo je skutečné a takové, jak ho popsal. Pokud nabyvatel utrpí kvůli nepravosti dědického práva škodu, zcizitel mu ji musí nahradit.
Co to znamená v praxi
Pokud se ukáže, že dědické právo, které zcizitel převedl, nebylo platné nebo bylo jiné, než jak zcizitel uvedl, nabyvatel má právo na náhradu škody.
Zcizitel je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu vznikla v důsledku nepravosti dědického práva.
Náhrada škody se řídí obecnými pravidly pro náhradu škody, která jsou obsažena v části čtvrté občanského zákoníku.
Na co si dát pozor
Zcizitel odpovídá za pravost svého dědického práva tak, jak ho nabyvateli sdělil.
Odpovědnost zcizitele se týká pouze pravosti dědického práva, nikoli například hodnoty dědictví.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.