§ 1961 Zákon občanský zákoník

Stručně

Paragraf stanoví, že pokud se strany nedohodnou, zda je čas plnění určen ve prospěch obou stran, nebo jen jedné z nich, platí, že je určen ve prospěch obou stran, ledaže to povaha plnění vylučuje.

Co to znamená v praxi

• Pokud se strany výslovně nedohodnou jinak, předpokládá se, že čas plnění je stanoven tak, aby vyhovoval jak věřiteli, tak dlužníkovi.
• Dlužník tedy nemůže plnit dříve, než je dohodnuto, a věřitel nemůže požadovat plnění dříve, než je dohodnuto (viz § 1962 odst. 1).
• Tento předpoklad platí, pokud povaha plnění neumožňuje jiný výklad (např. u plnění, které ze své podstaty musí být splněno okamžitě nebo v určitý přesný moment).

Na co si dát pozor

• Pokud si strany přejí, aby čas plnění byl určen pouze ve prospěch jedné z nich (např. aby dlužník mohl plnit dříve, nebo věřitel požadovat plnění dříve), musí si to výslovně ujednat ve smlouvě.
• V opačném případě se automaticky uplatní pravidlo, že čas plnění je ve prospěch obou stran, což omezuje flexibilitu obou stran ohledně předčasného plnění či požadování plnění.