Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2 · Občanské právo
Stručně: Paragraf stanovuje, jak je třeba vykládat a používat ustanovení soukromého práva, přičemž zdůrazňuje soulad s ústavním pořádkem, smyslem zákona a dobrými mravy.
§ 2
(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.
(3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
Výklad
Stručně
Paragraf stanovuje, jak je třeba vykládat a používat ustanovení soukromého práva, přičemž zdůrazňuje soulad s ústavním pořádkem, smyslem zákona a dobrými mravy.
Co to znamená v praxi
Při řešení právních sporů nebo nejasností nelze právní předpis vykládat doslovně, pokud by to bylo v rozporu s ústavou nebo základními principy občanského zákoníku.
Význam právního ustanovení musí vycházet z jeho skutečného smyslu a záměru zákonodárce, nikoli pouze z izolovaných slov.
Použití právního předpisu nesmí vést k nespravedlivým, krutým nebo bezohledným výsledkům, které by urážely běžné lidské cítění.
Na co si dát pozor
Nelze se odvolávat na doslovné znění právního předpisu, pokud by to bylo v rozporu s jeho celkovým smyslem nebo základními hodnotami chráněnými právem.
Výklad musí vždy respektovat Listinu základních práv a svobod a ústavní pořádek.
Výklad a použití práva musí být v souladu s dobrými mravy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.