§ 2236 Zákon občanský zákoník

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2236 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2236 občanského zákoníku definuje, co se pro účely nájmu považuje za byt, a stanoví, že i když je pronajatý prostor formálně určen k jinému účelu, ale slouží k bydlení, platí pro něj pravidla jako pro nájem bytu, přičemž tato skutečnost nesmí být na újmu nájemci.
§ 2236 (1) Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. (2) Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci. (3) Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně.

Výklad

Stručně

Paragraf 2236 občanského zákoníku definuje, co se pro účely nájmu považuje za byt, a stanoví, že i když je pronajatý prostor formálně určen k jinému účelu, ale slouží k bydlení, platí pro něj pravidla jako pro nájem bytu, přičemž tato skutečnost nesmí být na újmu nájemci.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.