§ 2389u Zákon občanský zákoník – Zápůjčka

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2389u · Občanské právo
Stručně: Paragraf § 2389u občanského zákoníku stanovuje výjimky, na které se nepoužijí pravidla týkající se poskytování digitálního obsahu, a upřesňuje, jak se postupuje, pokud smlouva obsahuje prvky digitálního obsahu i jiné služby.
§ 2389u Zápůjčka (1) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se nepoužijí na smlouvu, jejímž předmětem je a) poskytování služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, b) poskytování zdravotní péče, c) hra, sázka nebo los, d) finanční služba, e) poskytování počítačového programu s otevřeným zdrojovým kódem na základě svobodné licence, za kterou uživatel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté uživatelem zpracovává poskytovatel výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto počítačového programu, f) poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jakožto součást představení nebo jiné akce, nebo g) poskytování informací, které jsou předmětem ochrany práva autorského, podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. (2) Obsahuje-li smlouva, na jejímž základě je digitální obsah poskytován, také prvky smlouvy podle odstavce 1, použijí se ustanovení tohoto oddílu pouze na tu část závazku, která se týká poskytování digitálního obsahu. Oddíl 7

Výklad

Stručně

Paragraf § 2389u občanského zákoníku stanovuje výjimky, na které se nepoužijí pravidla týkající se poskytování digitálního obsahu, a upřesňuje, jak se postupuje, pokud smlouva obsahuje prvky digitálního obsahu i jiné služby.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.