Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 28 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 28 občanského zákoníku stanoví, jak se určí místo úmrtí člověka v případech, kdy není známo, kde zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 28
(1) Není-li známo, kde člověk zemřel, má se za to, že se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tělo.
(2) Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý.
Výklad
Stručně
Paragraf 28 občanského zákoníku stanoví, jak se určí místo úmrtí člověka v případech, kdy není známo, kde zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého.
Co to znamená v praxi
Pokud se najde tělo člověka, ale není jasné, kde přesně zemřel, považuje se za místo úmrtí to, kde bylo tělo nalezeno.
Jestliže je člověk prohlášen za mrtvého soudem (například po nějaké katastrofě, kdy se tělo nenajde), za místo jeho úmrtí se považuje to místo, kde naposledy prokazatelně žil.
Určení místa úmrtí je důležité například pro matriční zápisy, dědické řízení nebo pro určení příslušnosti úřadů.
Na co si dát pozor
Ustanovení se použije pouze tehdy, není-li známo skutečné místo úmrtí.
Rozlišuje se mezi situací, kdy je nalezeno tělo, a situací, kdy je člověk prohlášen za mrtvého bez nálezu těla.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.