§ 2999 Zákon občanský zákoník

Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2999 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2999 občanského zákoníku upravuje, jak se vypořádá bezdůvodné obohacení, pokud nelze vrátit původní věc, a stanovuje výši peněžité náhrady s ohledem na okolnosti vzniku obohacení a zavinění.
§ 2999 (1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. (3) Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

Výklad

Stručně

Paragraf 2999 občanského zákoníku upravuje, jak se vypořádá bezdůvodné obohacení, pokud nelze vrátit původní věc, a stanovuje výši peněžité náhrady s ohledem na okolnosti vzniku obohacení a zavinění.

Co to znamená v praxi

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.