Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 3 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 3 občanského zákoníku stanovuje základní principy a hodnoty, na kterých soukromé právo v České republice spočívá, a zdůrazňuje ochranu důstojnosti, svobody a práva na vlastní štěstí, pokud tím není bezdůvodně způsobena újma druhým.
§ 3
(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že
a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a
f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
(3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.
Výklad
Stručně
Paragraf 3 občanského zákoníku stanovuje základní principy a hodnoty, na kterých soukromé právo v České republice spočívá, a zdůrazňuje ochranu důstojnosti, svobody a práva na vlastní štěstí, pokud tím není bezdůvodně způsobena újma druhým.
Co to znamená v praxi
Soukromé právo chrání základní lidská práva jako život, zdraví, svobodu, čest, důstojnost a soukromí každého člověka.
Rodina, rodičovství a manželství jsou považovány za zvláště chráněné hodnoty v rámci soukromého práva.
Smlouvy a dané sliby jsou závazné a mají být dodrženy, což je základ pro právní jistotu v obchodních i osobních vztazích.
Vlastnické právo je chráněno zákonem a nikdo nesmí být bezdůvodně znevýhodněn kvůli svému věku, rozumu nebo závislosti.
Na co si dát pozor
Právo brát se o vlastní štěstí a štěstí blízkých je omezeno podmínkou, že tím nesmí být bezdůvodně způsobena újma druhým.
Nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, což znamená, že neschopnost nemůže být zneužita k získání neoprávněných výhod.
Soukromé právo se neomezuje pouze na výslovně uvedené zásady, ale vyvěrá i z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.