§ 3057 Zákon občanský zákoník

Stručně

Paragraf řeší situaci, kdy vlastník pozemku zřídí věcné právo ve prospěch někoho, kdo v dobré víře předpokládá, že stavba na pozemku je jeho součástí, a stanoví, že v takovém případě se stavba vůči této osobě považuje za součást pozemku, přičemž původní vlastník stavby má právo na náhradu.

Co to znamená v praxi

• Pokud například vlastník pozemku zatíží pozemek zástavním právem a banka (třetí osoba) v dobré víře předpokládá, že stavba na pozemku je jeho součástí, pak se tato stavba vůči bance považuje za součást pozemku, i když ve skutečnosti samostatnou věcí je.
• Původní vlastník stavby, který takto o své vlastnictví k ní fakticky přišel vůči třetí osobě, má právo požadovat po zřizovateli věcného práva (vlastníkovi pozemku) náhradu za znehodnocení svého vlastnictví.
• Je-li stavba zatížena zástavním právem, toto zástavní právo se automaticky rozšíří i na pohledávku, kterou má vlastník stavby na náhradu za znehodnocení.

Na co si dát pozor

• Důležitá je dobrá víra třetí osoby, která věcné právo nabývá – bez ní se stavba za součást pozemku nepovažuje.
• Paragraf chrání třetí osobu, která jedná v dobré víře, na úkor původního vlastníka stavby, který je však kompenzován náhradou.