§ 588 Zákon občanský zákoník – Relativní neúčinnost
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 588 · Občanské právo
Stručně: Soud musí z úřední povinnosti přihlédnout k neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i když k tomu není podán návrh. Stejně tak soud postupuje, pokud právní jednání zavazuje k něčemu, co je od počátku nemožné.
§ 588 Relativní neúčinnost
Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Oddíl 7
Výklad
Stručně
Soud musí z úřední povinnosti přihlédnout k neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i když k tomu není podán návrh. Stejně tak soud postupuje, pokud právní jednání zavazuje k něčemu, co je od počátku nemožné.
Co to znamená v praxi
Soud sám od sebe posoudí, zda je právní jednání neplatné z důvodů uvedených v paragrafu, aniž by to musela navrhnout některá ze stran.
Týká se to jednání, která jsou tak závažně vadná, že se příčí základním principům společnosti (dobré mravy, veřejný pořádek).
Pokud se například někdo zaváže k něčemu, co objektivně nelze splnit (např. prodat neexistující věc), je takové jednání neplatné.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká tzv. absolutní neplatnosti, která je závažnější než neplatnost relativní (k té soud přihlédne jen na návrh oprávněné osoby, viz § 586).
Neplatnost musí být „zjevná“, což znamená, že její rozpor s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem musí být jasný a nesporný.
Nemožnost plnění musí existovat již v okamžiku uzavření právního jednání, nikoli až později.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.