Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 59 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 59 občanského zákoníku stanoví maximální dobu, na kterou může soud omezit svéprávnost člověka, a upravuje zánik právních účinků takového omezení.
§ 59
(1) Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.
(2) Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Výklad
Stručně
Paragraf 59 občanského zákoníku stanoví maximální dobu, na kterou může soud omezit svéprávnost člověka, a upravuje zánik právních účinků takového omezení.
Co to znamená v praxi
Soud může omezit svéprávnost nejdéle na tři roky, pokud se nejedná o případ, kdy je zjevné, že se stav člověka nezlepší, pak je možné omezit svéprávnost nejdéle na pět let.
Omezení svéprávnosti automaticky zaniká uplynutím doby, na kterou bylo omezení stanoveno.
Pokud je v době trvání omezení zahájeno řízení o prodloužení, právní účinky původního omezení trvají dál, nejdéle však jeden rok, dokud soud nerozhodne o prodloužení nebo zrušení.
Na co si dát pozor
Délka omezení svéprávnosti je vždy časově omezena, není možné omezit svéprávnost na neurčito.
I když je zahájeno řízení o prodloužení, původní omezení nemůže trvat déle než jeden rok po uplynutí původní doby, pokud nedojde k novému rozhodnutí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.