Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 596 · Občanské právo
Stručně: Pokud věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku, který dlužník převedl na třetí osobu, protože se proti této třetí osobě nelze dovolat neúčinnosti převodu, pak má původní nabyvatel (od dlužníka) povinnost nahradit věřiteli škodu.
§ 596
Nabyla-li třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení, takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo, vůči věřiteli povinnost k náhradě škody.
Výklad
Stručně
Pokud věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku, který dlužník převedl na třetí osobu, protože se proti této třetí osobě nelze dovolat neúčinnosti převodu, pak má původní nabyvatel (od dlužníka) povinnost nahradit věřiteli škodu.
Co to znamená v praxi
Věřitel se nemůže domoci vrácení majetku od třetí osoby, která ho nabyla od původního nabyvatele (od dlužníka), například proto, že třetí osoba nabyla majetek v dobré víře.
V takovém případě věřitel může požadovat náhradu škody od toho, kdo majetek původně získal od dlužníka a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo.
Tato náhrada škody má věřiteli kompenzovat to, co by jinak získal z majetku, kdyby se mohl dovolat neúčinnosti převodu.
Na co si dát pozor
Povinnost k náhradě škody vzniká pouze tehdy, když se věřitel nemůže dovolat neúčinnosti převodu vůči třetí osobě.
Škodu hradí ten, kdo majetek získal od dlužníka a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo, nikoli dlužník.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.