Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 74 · Občanské právo
Stručně: Paragraf stanovuje podmínky a časové lhůty, za kterých lze prohlásit za mrtvého člověka, který se stal nezvěstným, aniž by byl předtím prohlášen za nezvěstného soudem.
§ 74
(1) Člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí sedmi let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu.
(2) Člověka, který se stal nezvěstným před dovršením osmnáctého roku věku, nelze prohlásit za mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození.
Výklad
Stručně
Paragraf stanovuje podmínky a časové lhůty, za kterých lze prohlásit za mrtvého člověka, který se stal nezvěstným, aniž by byl předtím prohlášen za nezvěstného soudem.
Co to znamená v praxi
Pokud se člověk ztratí, neozve se a není známo, kde se nachází, lze ho prohlásit za mrtvého nejdříve po sedmi letech od poslední zprávy, že byl naživu.
Tato sedmiletá lhůta se počítá od konce roku, ve kterém byla poslední zpráva o tom, že nezvěstný žije.
Pro nezvěstného, který se ztratil před svými osmnáctými narozeninami, platí zvláštní pravidlo – za mrtvého ho nelze prohlásit dříve než v roce, kdy by mu bylo dvacet pět let.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká situací, kdy člověk nebyl předtím soudem prohlášen za nezvěstného.
Lhůta sedmi let se počítá od konce roku, nikoli od přesného data poslední zprávy.
U nezletilých nezvěstných je prioritní dosažení věku 25 let, nikoli sedmiletá lhůta, pokud by ta uplynula dříve.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.