§ 927 Zákon občanský zákoník – Vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami

Stručně

Paragraf 927 občanského zákoníku stanoví, že právo stýkat se s dítětem mají nejen blízcí příbuzní, ale i vzdálení příbuzní a osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má trvalý citový vztah a nedostatek styku by pro dítě znamenal újmu. Dítě má rovněž právo se s těmito osobami stýkat, pokud s tím tyto osoby souhlasí.

Co to znamená v praxi

• Širší okruh osob s právem styku: Právo na styk s dítětem není omezeno pouze na rodiče a nejbližší příbuzné, ale vztahuje se i na další osoby, které mají pro dítě významný citový vztah (např. prarodiče, tety, strýcové, ale i osoby, které nejsou příbuzné, ale jsou dítěti blízké, jako jsou pěstouni po ukončení pěstounské péče).
• Ochrana citových vazeb dítěte: Zákon chrání citové vazby dítěte k těmto osobám, pokud je styk pro dítě prospěšný a jeho nedostatek by mu způsobil újmu.
• Vzájemné právo na styk: Právo na styk je oboustranné – mají ho jak tyto osoby vůči dítěti, tak i dítě vůči nim, pokud s tím tyto osoby souhlasí.

Na co si dát pozor

• Podmínky pro právo na styk: Pro uplatnění práva na styk je klíčové, aby k osobě dítě mělo citový vztah, který není jen přechodný, a aby bylo zřejmé, že by nedostatek styku pro dítě znamenal újmu. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně.
• Souhlas dítěte není rozhodující: Zákon nehovoří o souhlasu dítěte s tímto stykem, ale o souhlasu těchto osob se stykem s dítětem.
• Újma pro dítě: Posouzení, zda by nedostatek styku znamenal pro dítě újmu, je vždy individuální a vychází z konkrétních okolností případu.