§ 9 Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

§ 9 Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů (1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12), c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, d) půda, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. přesycená vodou, 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě. (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. (4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv. (5) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem12a). (6) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu. (7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů. (10) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků. 12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.“. 24. V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12d zní: „(1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách12d) ústav provádí a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů, b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů. 12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.“. 25. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech, b) odběr vzorků půd, jejich chemické, případně fyzikální nebo mikrobiologické rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů, c) provedení rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd nebo z agrochemického zkoušení zemědělských půd vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 26. V § 10 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 27. V § 10 odst. 3 se za slovo „chemických“ vkládají slova „, případně fyzikálních nebo mikrobiologických“. 28. V § 10 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 29. V § 10 odst. 5 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje a v dosavadní větě druhé se slovo „pověření“ nahrazuje slovem „oprávnění“. 30. V § 10 odst. 6 se slova „podnikatel v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělský podnikatel11)“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „a monitoringu zemědělských půd“. 31. V § 10 odst. 7 se za slova „agrochemického zkoušení zemědělských půd“ vkládají slova „a monitoringu zemědělských půd“, slova „podnikatele v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělského podnikatele11)“ a slova „podnikateli v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělskému podnikateli11)“. 32. V § 10 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování“. 33. V § 11 se na konci nadpisu doplňují slova „a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin“. 34. V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů. 14) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“. 35. V § 11 odst. 2 a 3 se slova „úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků“ nahrazují slovy „odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností“. 36. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu6).“. 37. V § 11 odst. 5 se slova „půdních“ a „lesních pozemků“ zrušují. 38. V § 12 odst. 1 se slova „a statkových hnojiv“ zrušují a za slova „upravených kalů“ se vkládají slova „a sedimentů“. 39. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Ústav dozírá zda a) výrobci3a), dovozci3a) a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu, b) zemědělští podnikatelé11), kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo používají, c) zemědělští podnikatelé11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3 odst. 6 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.“. 40. V § 12 odst. 3 se slova „a statková hnojiva“ zrušují a za slova „upravené kaly“ se vkládají slova „nebo sedimenty“. 41. V § 12 odst. 5 se slova „podnikatelé v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělští podnikatelé11)“ a slova „pro skladování a používání hnojiv a statkových hnojiv“ se zrušují. 42. V § 12 odst. 6 se slova „právním předpisem Evropských společenství s bezprostředními účinky“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b)“. Poznámka pod čarou č. 16b zní: „16b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“. 43. V § 13 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 16c zní: „(1) Ústav může uložit výrobcům3a), dovozcům3a), dodavatelům nebo zemědělským podnikatelům11), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojiva, nebo zemědělským podnikatelům11), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, zvláštní opatření, a to a) zakázat použití hnojiva, upraveného kalu nebo sedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b), b) zakázat uvádění hnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu, včetně stanovení lhůty, c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění. 16c) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.“. 44. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 45. § 14 až 14b včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 17 zní: