Stručně: Paragraf 21 zákona 90/1995 stanoví, že zasedání Poslanecké sněmovny je stálé, určuje, kdo a kdy ho svolává, a upravuje podmínky pro jeho přerušení a ukončení.
§ 21 ZASEDÁNÍ SNĚMOVNY
(1) Zasedání Sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději 30. den po dni voleb. Neučiní-li tak, sejde se Sněmovna 30. den po dni voleb. Na takovou okolnost upozorní poslance písemně vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „vedoucí Kanceláře“).
(2) Zasedání Sněmovny může být jejím usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit 120 dnů v roce.
(3) V době přerušení zasedání Sněmovny neběží lhůta uvedená v § 91 odst. 1 a 2 pro projednání návrhu zákona ve výborech a v § 103 odst. 2 o minimální době pro projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru.
(4) Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.
ČÁST ČTVRTÁ
Výklad
Stručně
Paragraf 21 zákona 90/1995 stanoví, že zasedání Poslanecké sněmovny je stálé, určuje, kdo a kdy ho svolává, a upravuje podmínky pro jeho přerušení a ukončení.
Co to znamená v praxi
Zasedání Sněmovny začíná nejpozději 30. den po volbách, a to buď svoláním prezidentem, nebo automaticky, pokud prezident tak neučiní.
Sněmovna může své zasedání přerušit, ale celková doba přerušení nesmí v jednom roce přesáhnout 120 dnů.
Během přerušení zasedání Sněmovny se zastavují některé zákonné lhůty pro projednávání návrhů zákonů ve výborech.
Zasedání Sněmovny končí buď uplynutím volebního období, nebo jejím rozpuštěním.
Na co si dát pozor
Pokud prezident nesvolá zasedání Sněmovny do 30 dnů po volbách, Sněmovna se sejde automaticky a vedoucí Kanceláře na tuto skutečnost poslance písemně upozorní.
Přerušení zasedání Sněmovny má vliv na běh určitých lhůt pro projednávání legislativy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.