§ 23 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin – Kritéria pro označovaní přípravků z hlediska ochrany včel
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin · 90/2002 Sb. · § 23 · Ostatní právní předpisy
§ 23 Kritéria pro označovaní přípravků z hlediska ochrany včel
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.
1. Přípravek se označí standardní větou Toxický pro včely
na základě těchto kriterií:
1.1 expozice včel je možná a
1.2 QH je > 2500 a současně LT 50 je > 8 h, nebo
1.3 v důsledku aplikace přípravku se projevuje negativní účinek na
a) včelí plod nebo
b) chování včel nebo
c) včelstvo, způsobený stykem intoxikovaných včel se včelami ve včelstvu (dále jen “sekundární reziduální účinky“).
Etiketa k přípravku toxickému pro včely, musí obsahovat upozornění:
“Přípravek nesmí být aplikován na kvetoucí rostliny, kvetoucí porosty a kvetoucí dřeviny nebo dřeviny při výskytu medovice!“
“Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu se včelami.“
2. Přípravek se označí jako Přípravek pro včely škodlivý na základě těchto kriterii:
2.1 expozice je možná, a
2.2 QH je > 2500 a současně LT50 je < 8 h, nebo QH je > 50 až < 2500, a
2.3 v důsledku aplikace přípravku, se neprojevuje negativní účinek na včelí plod, nebo na chování včel, ani sekundární reziduální účinky.
Etiketa k přípravku pro včely škodlivému musí obsahovat upozornění:
“Přípravek nesmí být aplikován na kvetoucí rostliny, kvetoucí porosty, a kvetoucí dřeviny nebo dřeviny při výskytu medovice v době, kdy včely létají; po ukončení denního letu včel může být aplikován nejpozději do dvacáté třetí hodiny!“
3. Přípravek se označí jako
“Přípravek je pro včely relativně neškodný při dodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny na základě těchto kriterií“:
3.1 expozice není možná, nebo
3.2 expozice je možná, avšak QH je < 50 a v důsledku aplikace přípravku se neprojevuje negativní účinek na včelí plod nebo na chování včel, ani sekundární reziduální účinky.
4. Etiketa k přípravku toxickému pro včely nebo k přípravku pro včely škodlivému musí obsahovat toto upozornění:
“Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 90/2002 Sb.!“
Poznámky:
1. QH je rizikový faktor (rizikový kvocient), který se vypočítá podle vzorce:
QH=maximální dávka přípravku v g.ha-1LD5024 h v μg na včelu
2. LT50 vyjadřuje úhyn 50% jedinců po aplikaci přípravku v závislosti na čase; LT50 (8h) se rozumí 50% úhyn po 8 hodinách od aplikace.
3. LD50 je letální dávka, při níž uhyne 50 % jedinců po jednorázové aplikaci přípravku.
4. Účinky přípravku se hodnotí vzhledem k jednotlivým kriteriím a ve vzájemných souvislostech, aby klasifikace přípravku co nejlépe vystihovala jeho vlastnosti z hlediska ochrany včel.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.
1. Přípravek se označí standardní větou
Toxický pro zvířata na základě těchto kriterií:
1.1 expozice zvěře a dalších volně žijících suchozemských obratlovců je možná,
1.2 hodnota TERa je < 10 [ poměr akutní toxicita v LD50/ krátkodobá expozice (ETE) ],
1.3 hodnota TER lt je < 5 [ poměr chronická toxicita v LD50/ dlouhodobá expozice (ETE) ],
1.4 biokoncentrační faktor (BCF) související s tukovou tkání je >1,
1.5 pro ptáky mimo zvěř, jsou-li exponováni granulím přípravku, je akutní LD50 < 50 mg přípravku / kg tělesné hmotnosti.
Etiketa k přípravku nebezpečnému pro zvířata musí obsahovat upozornění odpovídající hrozícímu riziku, například ve znění vybraném z těchto vzorů:
a) “Přípravek nesmí být použit na pozemcích, jejichž povrch je holý, neporostlý vegetací!“
b) “Granule přípravku jsou nebezpečné pro ptáky, při jejich aplikaci musí být zapraveny do půdy / půda musí být zakrytá vegetací!“
c) “Přípravek je nebezpečný pro ptáky, nepoužívat k postřiku salátu, košťálové zeleniny a jiných rostlin v době, kdy se postřiková kapalina na nich hromadí a ptáci ji mohou pít!“
d) “Osivo namořené přípravkem je pro ptáky nebezpečné!“
e) “Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 90/2002 Sb.!“
Poznámky:
1. Upozornění podle písm. a) a b) se použije, jestliže požití 10 a méně granulí přípravku jedincem exponovaného druhu ptáků může způsobit jeho uhynutí. Vhodná slova pro upozornění podle písm. b) se zvolí podle druhu přípravku.
2. Upozornění podle písm. c) se použije, jestliže LD50 nejcitlivějšího exponovaného druhu ptáků je obsaženo v méně než 100 ml postřikové kapaliny.
3. TER je zkratka pro “ Toxicity Exposure Ratio (poměr: toxicita /expozice), přičemž “TER a“ platí pro akutní toxicitu ve spojení s krátkodobou expozicí a “TER lt“ platí pro chronickou toxicitu a dlouhodobou expozici.
4. ETE je zkratka pro “Estimated Theoretical Exposure“ ( odhadnutá teoretická expozice).
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.
1. Účinky se posuzují ve vztahu k určitému druhu parazita, parazitoida nebo predátora, je-li jeho expozice možná.
2. Hodnotící schéma:
Označení přípravkuMortalita nebo snížení užitečnosti1) určitého druhu užitečného členovce ve zkouškáchlaboratorních2)polních a poloprovozních2)Toxický> 99%> 75%Škodlivý81 - 99%51-75%Slabě škodlivý30 - 80%25 - 50%Relativně neškodný< 30%< 25%
1) Snížení užitečnosti zahrnuje celkový vliv přípravku na mortalitu a reprodukci určitého druhu užitečného členovce.
2) Laboratorní zkoušky se považují za orientační. Podle povahy určitého druhu užitečného členovce a prostředí, v němž se vyskytuje se vyžadují zkoušky polní a poloprovozní ke zpřesnění označení přípravku.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 90/2002 Sb.
1. Přípravek se označí standardní větou Toxický pro půdní organismy
na základě těchto kriterií
1.1 expozice půdních organismů je možná,
1.2 žížaly:
- hodnota TER*) a je < 10 (poměr akutní toxicita / krátkodobá expozice)
- hodnota TER*) lt je < 5 (poměr chronická toxicita / dlouhodobá expozice)
1.3 mikroorganismy:
negativní ovlivnění přeměny
- dusíku nebo
- uhlíku
po 100 dnech v laboratorních podmínkách je > 25% a je dosaženo negativních výsledků v doplňkových testech.
1) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
2) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
3) § 21 zákona.
4) Příloha č. 5 bod 1 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
5) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb.
6) ON 46 68 07 Test akutní toxicity na rybách a dalších vodních živočiších.
ČSN EN ISO 6341 Jakost vod — zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea — zkouška akutní toxicity.
ČSN EN 28692 Jakost vod — zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692,1989).
ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod — stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton — Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] — část 2. Obnovovací metoda.
*) viz poznámka 3 k příloze č. 2
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.