Stručně: Paragraf 25 zákona o mezinárodním právu soukromém umožňuje na návrh účastníka použít ustanovení právního řádu jiného státu, i když se podle obecných pravidel tohoto zákona nemá použít, pokud mají tato ustanovení k danému státu dostatečně významný vztah a je to spravedlivé.
§ 25 Nutně použitelná ustanovení jiného zahraničního práva
K návrhu účastníka se mohou použít ustanovení právního řádu jiného státu, kterého se podle ustanovení tohoto zákona nemá použít, avšak podle právního řádu, jehož jsou součástí, se jich má použít bez ohledu na to, kterým právním řádem se řídí práva a povinnosti, o které jde. Podmínkou pro použití je, že práva a povinnosti, o které jde, mají k takovému jinému státu dostatečně významný vztah a je to spravedlivé vzhledem k povaze těchto ustanovení, jejich účelu nebo k důsledkům, jež by vyplynuly zejména pro účastníky z jejich použití nebo z jejich nepoužití. Účastník, který se takových ustanovení dovolává, musí prokázat platnost a obsah těchto ustanovení.
Výklad
Stručně
Paragraf 25 zákona o mezinárodním právu soukromém umožňuje na návrh účastníka použít ustanovení právního řádu jiného státu, i když se podle obecných pravidel tohoto zákona nemá použít, pokud mají tato ustanovení k danému státu dostatečně významný vztah a je to spravedlivé.
Co to znamená v praxi
Soud nebo jiný orgán může zohlednit právní normy jiného státu, které by se jinak nepoužily, pokud je to odůvodněné a spravedlivé.
Tato možnost se uplatní pouze na návrh jednoho z účastníků řízení, nikoliv automaticky.
Účastník, který se takových ustanovení dovolává, musí soudu prokázat, že tato ustanovení skutečně existují a jaký je jejich obsah.
Na co si dát pozor
Použití těchto ustanovení je podmíněno dostatečně významným vztahem práv a povinností k danému zahraničnímu státu.
Musí být splněna podmínka spravedlnosti s ohledem na povahu a účel těchto ustanovení a důsledky jejich použití či nepoužití.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.