Stručně: Paragraf 28 zákona o mezinárodním právu soukromém určuje, jak se v právních vztazích posuzuje státní příslušnost osoby, která má více státních občanství, žádné občanství, nebo jejíž občanství nelze určit.
§ 28 Vícenásobná nebo neurčitá státní příslušnost
(1) Je-li někdo v rozhodné době státním občanem České republiky a považuje-li ho za svého občana také jiný stát, je rozhodné státní občanství České republiky.
(2) Je-li někdo v rozhodné době zároveň občanem několika cizích států, rozhoduje státní příslušnost nabytá naposled, pokud vzhledem k životním poměrům osoby nepřevažuje výrazně její poměr k jinému cizímu státu, jehož je občanem; v takovém případě rozhoduje státní příslušnost tohoto státu.
(3) Na toho, kdo v rozhodné době není občanem žádného státu nebo jehož státní příslušnost nelze určit podle odstavce 2, se hledí, jako by byl občanem toho státu, na jehož území má v rozhodné době obvyklý pobyt, a nelze-li to zjistit, na jehož území se v rozhodné době zdržuje. Nelze-li ani to zjistit, postupuje se pro účely tohoto zákona, jako by šlo o státního občana České republiky.
(4) Je-li někdo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem nebo požívá doplňkové ochrany nebo je bezdomovcem podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, řídí se jeho osobní postavení podle ustanovení mezinárodních smluv upravujících právní postavení uprchlíků a právní postavení osob bez státní příslušnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
HLAVA I
Výklad
Stručně
Paragraf 28 zákona o mezinárodním právu soukromém určuje, jak se v právních vztazích posuzuje státní příslušnost osoby, která má více státních občanství, žádné občanství, nebo jejíž občanství nelze určit.
Co to znamená v praxi
Pokud má osoba české občanství a zároveň i občanství jiného státu, pro účely tohoto zákona se vždy považuje za občana České republiky.
Jestliže má osoba občanství více cizích států, rozhoduje se podle občanství nabytého naposledy, ledaže by její životní poměry výrazněji ukazovaly na vztah k jinému z těchto států.
U osob bez státní příslušnosti nebo u těch, jejichž příslušnost nelze určit, se postupuje podle místa obvyklého pobytu nebo místa, kde se zdržují; pokud ani to nelze zjistit, hledí se na ně jako na občany České republiky.
U žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany nebo bezdomovců se jejich právní postavení řídí mezinárodními smlouvami.
Na co si dát pozor
Pojem "rozhodná doba" je klíčový pro určení, k jakému okamžiku se státní příslušnost posuzuje.
V případě více cizích občanství je důležité posoudit "životní poměry" osoby, které mohou převážit nad občanstvím nabytým naposledy.
U osob bez státní příslušnosti je prioritou určení místa obvyklého pobytu nebo zdržování se.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.