Stručně: Paragraf 74 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje, kdy mají české soudy pravomoc projednávat dědictví, zejména s ohledem na obvyklý pobyt zůstavitele a umístění majetku.
§ 74 Pravomoc
(1) Pravomoc českých soudů k projednání dědictví je dána, měl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice.
(2) Jde-li o nemovitou věc, která je na území České republiky, je pravomoc českých soudů k projednání dědictví dána výlučně.
(3) Neměl-li zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice, český soud projedná dědictví, které je v České republice, tehdy, jestliže stát, jehož orgán je pravomocný k projednání takového dědictví, ani nevydává dědictví zůstavitelů s obvyklým pobytem v České republice k projednání českým soudům, ani nepřiznává jejich rozhodnutím právní účinky, anebo odmítne-li cizí stát zabývat se dědictvím, nebo se nevyjádří. Českým soudům přísluší vždy rozhodovat o dědictví, které na území České republiky zanechal státní občan České republiky, který měl obvyklý pobyt v cizině, jestliže o to požádá i jen některý z dědiců, který má obvyklý pobyt v České republice.
(4) V případech neuvedených v odstavcích 1 až 3 se český soud omezí na potřebná opatření k zajištění majetku po zůstaviteli.
(5) V případech podle odstavce 4 soud vydá účastníkům na jejich žádost potvrzení o tom, že projednání dědictví nenáleží do pravomoci českých soudů; před jeho vydáním, je-li to důvodné, provede předběžné šetření. Má-li být vydán majetek do ciziny, vyrozumí o tom tuzemské dědice a věřitele oznámením, které vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu; známým účastníkům se toto oznámení doručí.
(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužije, má-li být majetek nepatrné hodnoty vydán vypraviteli pohřbu nebo určité osobě ve shodě s rozhodným právem.
Výklad
Stručně
Paragraf 74 zákona o mezinárodním právu soukromém stanovuje, kdy mají české soudy pravomoc projednávat dědictví, zejména s ohledem na obvyklý pobyt zůstavitele a umístění majetku.
Co to znamená v praxi
České soudy projednají dědictví, pokud měl zemřelý (zůstavitel) v době své smrti obvyklý pobyt v České republice.
Pokud se dědictví týká nemovité věci (např. domu, pozemku) nacházející se v České republice, české soudy mají vždy výlučnou pravomoc k jeho projednání.
I když zůstavitel neměl obvyklý pobyt v ČR, české soudy mohou projednat dědictví, které je v ČR, pokud cizí stát nespolupracuje (nevydává dědictví, neuznává rozhodnutí) nebo se odmítne dědictvím zabývat.
České soudy vždy projednají dědictví po českém občanovi s obvyklým pobytem v cizině, pokud o to požádá alespoň jeden dědic s obvyklým pobytem v ČR.
Na co si dát pozor
Pokud české soudy nemají pravomoc projednat dědictví, omezí se pouze na zajištění majetku po zemřelém.
V takovém případě mohou na žádost vydat potvrzení, že projednání dědictví nespadá do jejich pravomoci.
Před vydáním majetku do ciziny soud vyrozumí tuzemské dědice a věřitele.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.