§ 13 Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů – Účinnost

§ 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2016. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 94/2016 Sb. 1. HP 9 Infekční 1.1. Přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční se posuzuje podle pravidel stanovených v jiných právních předpisech nebo referenčních dokumentech8). 1.2. Hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční se vždy provádí na základě popisu vzniku odpadu, odborného posudku technologie produkující odpad, nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens8). 1.3. Pro hodnocení je nezbytné posoudit, zda odpad obsahuje a) mikroorganismy - mikrobiologická agens, buněčná nebo nebuněčná, schopná rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu. Mikrobiologická agens zahrnují řasy, bakterie, plísně, paraziti, plasmidy, priony, viry a jejich geneticky modifikované varianty. Hodnocení mikroorganismů z hlediska patogenity se provádí podle současných poznatků9); b) životaschopné mikroorganismy - podle stavu organismu v místě a čase produkce odpadu. Mikroorganismy, které byly usmrceny, nejsou považovány za infekční; c) toxiny produkované mikroorganismy, které mohou pocházet z odpadů s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční, i když produkující organismus již v odpadu není přítomen. 1.4. Toxiny z mikroorganismů jsou hodnoceny stejně jako chemické látky porovnáváním míry rizika, a jsou jim přiděleny kódy označující jejich rizikové vlastnosti. Odpad je následně klasifikován podle příslušné nebezpečné vlastnosti, například jako odpad s nebezpečnou vlastností HP 6. 1.5. Při hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční u upravených odpadů je nutné popsat technologický proces, metodu dekontaminace (fyzikální, chemickou nebo biologickou) a prokázat účinnost úpravy odpadů nebo dekontaminace validací technologie nebo metody. Postupy pro prokázání účinnosti dekontaminace jsou uvedeny v jiných právních předpisech a metodikách9). 1.6. Indikátory účinnosti úpravy odpadu nebo dekontaminace odpadu jsou mikrobiologická vyšetření. Metody stanovení indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v příslušných metodikách10). 2. HP 14 Ekotoxický Přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický je možné provést na základě výpočtové metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečné vlastnosti ekotoxicita11) nebo na základě zkoušky provedené způsobem uvedeným v tabulce č. 1.1 nebo 1.2.. V případě hodnocení na základě zkoušky se nebezpečná vlastnost ekotoxicita přiřadí odpadu, u něhož dojde za podmínek zkoušky k překročení limitních hodnot uvedených v příslušné tabulce alespoň pro jeden zkušební organismus. Pokud bylo v konkrétním případě provedeno hodnocení výpočtovou metodou i hodnocení na základě zkoušky, přiřazuje se nebezpečná vlastnost na základě výsledku zkoušky. Zkušební organismusDoba působeníLimitní hodnotyRyba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio96 hodinLC50 ≤ 10 ml.l-1Perloočka Daphnia magna Straus48 hodinEC50 ≤ 10 ml.l-1Řasa Desmodesmus subspicatus72 hodinIC50 ≤ 10 ml.l-1Semeno Sinapis alba72 hodinIC50 ≤ 10 ml.l-1 Vysvětlivky k tabulce č. 1.1: LC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn 50 % zkušebních ryb ve zvoleném časovém úseku. EC 50 - koncentrace, která způsobí úhyn nebo imobilizaci 50 % zkušebních organismů (Daphnia magna). IC 50 - koncentrace, která způsobí 50 procentní změnu růstové rychlosti řasové kultury nebo 50 procentní inhibici růstu kořene Sinapis alba ve srovnání s kontrolou ve zvoleném časovém úseku. Zkušební organismusDoba působeníLimitní hodnotyBakterie Vibrio fischeri15 minut a 30 minutneprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minutPerloočka Daphnia magna Straus48 hodinprocento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 %Řasa Desmodesmus subspicatus72 hodinneprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolouSalát Lactuca sativa120 hodinneprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou Vysvětlivky k tabulce č. 1.2: 1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí svodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem. 2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 10 % hm. vzorku, tj. 100 g sušiny odpadu + 900 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola. 3. Vodný výluh se používá ředěný (při koncentraci 100 ml/l) s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml ředěného vzorku (koncentrace 200 ml/l) s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 -1,2 ze dne 5. května 2009 Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií (zkoušená koncentrace je 10 % objemu). V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o vodný výluh o koncentraci 100 ml/l, s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % objemu zkoušeného vzorku. 4. Příprava výluhu: Při přípravě výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 ze dne 1. července 2003 Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vychovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním). Pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem. 5. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle technické normy ČSN EN ISO 11269-1 ze dne 1. srpna 2013 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene: Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír. Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm. Do zkušební nádoby se naváží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku odpadu (ředěného v hmotnostním poměru 1:9 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ±2 °C bez přístupu světla. Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm. Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm. Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg.kgsuš-1 až 650,0 mg.kgsuš-1. Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu. Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1. Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm. Zkušební metody pro hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 14 jsou uvedeny v těchto technických předpisech: Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio - ČSN EN ISO 7346-2 ze dne 1. února 1999 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – část 2: Obnovovací metoda. Semeno Sinapis alba - Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 4, duben 2007. Bakterie Vibrio fischeri – ČSN EN ISO 11348-1,2 ze dne 1. května 2009 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích). Perloočka Daphnia magna Straus – ČSN EN ISO 6341 ze dne 1. května 2013 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity. Řasa Desmodesmus subspicatus – ČSN EN ISO 8692 ze dne 1. srpna 2012 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas. Salát Lactuca sativa – ČSN EN ISO 11269-1 ze dne 1. srpna 2013 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene. 3. HP 15 Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl Přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 15 se provede na základě kritérií stanovených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezbečných vlastnostech odpadů2) a dále se jako nebezpečný odpad s touto nebezpečnou vlastností klasifikuje odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce č. 2. UkazatelJednotkaLimitní hodnotapH5,5 – 13RL (rozpuštěné látky)mg/l8 000Fluoridymg/l30Asmg/l2,5Bamg/l30Cdmg/l0,5Cr celkovýmg/l7Cumg/l10Hgmg/l0,2Nimg/l4Pbmg/l5Sbmg/l0,5Semg/l0,7Znmg/l20Momg/l3Bmg/l90Jednosytné fenolymg/l100 Vysvětlivky k tabulce č. 2: 1. Jednosytnými fenoly se rozumí suma jednosytných fenolů těkajících s vodní parou 2. Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou uvedeny v příloze č. 12 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.12) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 94/2016 Sb. 1. ÚVOD 1.1. Informace o žadateli a žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu 1.2. Identifikace pověřené osoby nebo osob podílejících se na hodnocení odpadu 1.3. Identifikace osoby, která zpracovala dokumentační zprávu o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu 2. PODKLADY 2.1. Podklady a dokumenty předané žadatelem 2.2. Podklady a dokumenty vlastní 3. POPISNÁ ČÁST 3.1. Popis technologie nebo způsobu vzniku odpadu 3.1.1 Popis zařízení, při jehož provozu odpad vzniká 3.1.2 Vznik odpadu a místo vzniku odpadu 3.1.3 Vstupy, které by mohly ovlivnit kvalitu odpadu 3.1.3.1 Technologie vzniku odpadu 3.1.3.2 Vstupní suroviny do technologie vzniku odpadu 3.1.3.3 Nepředpokládané vlivy 3.1.3.4 Ostatní 3.1.4 Informace o zařízení a jeho technický stav 3.1.4.1 Rozhodnutí potřebná pro provoz zařízení 3.1.4.2 Technický stav zařízení 3.1.4.3 Sledované a známé vlastnosti odpadu 3.1.4.4 Rešeršní a archivní údaje o vlastnostech odpadu 3.2. Informace o provedených zkouškách 3.2.1 Způsobilost osob podílejících se na zkoušení odpadů - vzorkování odpadu 3.2.2 Zkušební laboratoře nebo odborná pracoviště 3.2.3 Zkušební metody 3.2.4 Výsledky laboratorních zkoušek 3.2.4.1 Identifikace protokolů o odběru vzorků odpadu 3.2.4.2 Identifikace protokolů o zkouškách 3.3 Informace o podkladech poskytnutých jiným pověřeným osobám 4. HODNOTÍCÍ ČÁST 4.1. Hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu 4.1.1 Definice a kritéria pro hodnocení 4.2.2 Hodnocení a odůvodnění podle § 6 4.2. Shrnutí 5. PODMÍNKY PLATNOSTI OSVĚDČENÍ 5.1. Stanovení trvalé kontroly nebezpečných vlastností odpadu po dobu platnosti osvědčení 5.2. Způsob odběru kontrolních vzorků ke zkouškám 5.3. Stanovení rozsahu ukazatelů pro ověření nebezpečných vlastností odpadu 6. ZÁVĚR 6.1. Shrnutí postupu hodnocení 6.2. Doporučení pro zařazení hodnoceného odpadu podle Katalogu odpadů 7. PŘÍLOHOVÁ ČÁST DOKUMENTAČNÍ ZPRÁVY O HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADU 7.1. Kopie plánu odběru vzorků 7.2. Protokol o odběru vzorku ke zkouškám rozhodujícím pro hodnocení, včetně protokolů o výsledcích zkoušek 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. 2) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“. 3) § 45 ve spojení s § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 4) Položka č. 122 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. 7) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. 8) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. 9) AHEM 1/2010, Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu pro hodnocení účinnosti dekontaminace odpadů ze zdravotnictví; vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady); TNV 75 8090 Hygienizace kalů v čistírnách odpadních vod. 10) AHEM 7/2001, Stanovení indikátorových mikroorganismů pro mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č.382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě; AHEM 1/2008, Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech kompostech pomocných růstových prostředcích a podobných matricích. 11) Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“. 12) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.